Anglicky: Nutrition strategies for improved health, production, and fertility during the transition period
Zdroj: Cardoso, F.C., Kalscheur, K.F., Drackley, J.K. 2020. Nutrition strategies for improved health, production, and fertility during the transition period. Journal of Dairy Science 103, (6), 5684–5693.
Klíčová slova: "negativní energetická bilance, hypokalcémie, aminokyselina, plodnost"
Dostupný z: https://doi.org/10.3168/jds.2019-17271
Peripartální (tranzitní) období je u dojených krav charakterizováno přechodem od nutričních požadavků blížících se záchovné dávce v pozdní březosti k rychle rostoucím metabolickým a nutričním požadavkům na počátku laktace. Snížení koncentrace energie v krmné dávce (KD) na konci březosti vyvolává změny v metabolismu vedoucí k mobilizaci tuku z adipozní tkáně a glykogenu z jater. Po otelení je kráva vystavena řadě různých stresových situací, které mohou ovlivnit její budoucí užitkovost a reprodukci. Nedostatečná adaptace na tyto situace vede k náchylnosti k metabolickým poruchám jako je ketóza, acidóza nebo dislokace slezu, infekčním nemocem jako je metritida nebo mastitida anebo s otelením souvisejícím poruchám jako je dystocie, zadržení placenty nebo snížení plodnosti. Hlavní období rozvoje těchto nemocí se kryje s obdobím nejhlubší negativní energetické bilance, nejvyšší koncentrace neesterifikovaných mastných kyselin v krvi a nejvyšší produkce mléka. Přehledový článek popisuje některé strategie výživy používané v tranzitním období vysokoužitkových dojených krav.
Pro užitkovost a zdraví dojnice je důležitá kontrola příjmu energie v období stání na sucho, která se projeví ve zlepšení příjmu sušiny po otelení a tím k omezení nadbytečné mobilizace tukové tkáně. Pozitivní dopad lze očekávat i u reprodukčních charakteristik. Krmná dávka by měla obsahovat relativně nízkou koncentraci energie (1,30 až 1,39 Mcal NEL/ kg sušiny) v průběhu celého období stání na sucho. Nadbytečný příjem energie v období stání na sucho vede ke snížení příjmu krmiva po otelení, nadbytečnému ukládání vnitřního tuku a vyššímu výskytu ztučnění jater, subklinické ketózy a následných poruch jaterních funkcí. Aby mohly krávy v tomto období přijímat KD ad libitum bez nebezpečí překročení denního požadavku na energii, je nutné do KD přidávat nízkoenergetické komponenty jako je sláma neboméně kvalitní luční seno. Méně je známo o optimálním složení KD pro dojnice po otelení. Hlavním problémem je možnost výskytu subakutní bachorové acidózy v důsledku náhlého zvýšení koncentrace energie v KD. Pro stimulaci aktivity bachoru a přežvykování je zásadní obsah škrobu na úrovni 23 až 25 % a adekvátní obsah efektivní vlákniny v KD.
Odhaduje se, že 5-10 % krav po otelení trpí hypokalcémií, zatímco až u 33 % krav se projeví subklinická hypokalcémie s rozsáhlými zdravotními a ekonomickými důsledky. Jednou ze strategií, jak hypokalcémii předcházet, je zkrmování acidogenních nebo částečně acidogenních KD v období před otelením. Toho je dosaženo pomocí manipulace s DCAD (kationt – aniontová bilance). Acidifikace KD je dosaženo podáváním aniontových solí. Důsledkem je zvýšení absorpce aniontů do krve a stav mírné acidózy u krávy. Podávání KD s negativní DCAD se projevilo ve zlepšení následných reprodukčních charakteristik a dostupnosti vápníku.
Nejvíce limitujícím aminokyselinami u laktujících krav jsou lysin a metionin. Suplementace dojnic chráněným lysinem a metioninem měla pozitivní vliv na syntézu mléčného proteinu a zlepšila charakteristiky zdraví a reprodukce. Ačkoli není role metioninu na vývoj embrya plně objasněna, zdá se, že přídavek metioninu mění folikulární dynamiku prvního dominantního folikulu a prostředí v děloze.
