Anglicky: Policies for agricultural nitrogen management – trends, challenges and prospects for improved efficiency in Denmark
Zdroj: Tommy Dalgaard, Birgitte Hansen, Berit Hasler, Ole Hertel, Nicholas J Hutchings, Brian H Jacobsen, Lars Stoumann Jensen, Brian Kronvang, Jørgen E Olesen, Jan K Schjørring, Ib Sillebak Kristensen, Morten Graversgaard, Mette Termansen, Henrik Vejre Tommy Dalgaard et al (2014). Policies for agricultural nitrogen management—trends, challenges and prospects for improved efficiency in Denmark. Environmental Research Letters. 9 115002
Klíčová slova: "dánsko, management dusíku, vývoj politiky v oblasti dusíku, přebytek dusíku, reaktivní dusík, regulace"
Dostupný z: http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/9/11/115002/pdf
Tento článek hodnotí strategie a opatření přijaté v Dánsku a jejich schopnost zmírnit negativní účinky reaktivního N při zachování zemědělské produkce. V posledních 30 letech byl snížen vstup dusíku ze 170 kg N/ha/rok na přibližně 100 kg N/ha/rok, přičemž celková účinnost N pro zemědělství (plodiny + chov hospodářských zvířat) se zvýšila z přibližně 20% – 30% na 40% – 45%, vyluhování N v kořenové zóně se snížilo na polovinu a ztráty N do vodního prostředí a atmosféry se výrazně snížily. Toho bylo dosaženo kombinací různých přístupů a opatření (od právních předpisů a kontroly dodržování legislativy, přes tržní regulaci a vládní výlohy na informovanost až po dobrovolnické akce). Speciální opatření byla zaměřena na zvýšení kvality podzemní a povrchové vody a snížení ukládání N do suchozemských přírodních ekosystémů. Stále však pokračuje velká výzva týkající se dodržování Rámcové směrnice o vodách a směrnice o přírodních stanovištích, které vyžadují nové přístupy, opatření a technologie s cílem zmírnit ztráty N ze zemědělství.
Přestože byl nadbytek dusíku v porovnání období 1990 až 2011snížen o více než 50%, celkové zatížení vodního prostředí dusíkem a dusíkatými depozicemi z amoniaku bylo sníženo méně (zhruba 42% a 25%). To ukazuje, že je třeba pochopit vztahy mezi různými zdroji a toky dusíku, včetně denitrifikace a biotických zdrojů (půda a biomasa), stejně jako v
zadržení v podzemních a povrchových vodách. Jak se očekávalo, opatření na snižování N ze zemědělství se v průběhu času postupně stávají čím dál dražšími. Aktuální náklady se pohybují kolem 3- 4 € na každý kg N, který se nedostane do životního prostředí. Zároveň je třeba počítat s nižšími výnosy plodin způsobenými nižšími dávkami hnojiv. Aplikace N na zemědělské plodiny je nyní pod ekonomickým optimem a další obecné snižování by bylo velmi nákladné. Plánují se proto přísná opatření v oblastech zranitelných na vyluhování dusičnanů do vodního prostředí a zároveň možná zmírnění opatření v jiných oblastech. Jako příklad pro jiné státy lze uvést, že obecné nařízení lze vhodně použít na omezení rozsáhlé nadměrné aplikace N, ale pokud je potřeba další snižování, je třeba se zaměřit na konkrétní cílená opatření.
