Anglicky: Statistical analysis of the questionnaire survey focused on the quantification of the recreational forest function: a case study from a municipal forest (Czech republic)
Zdroj: Březina, D., Hlaváčková, P. Adamec, Z. 2017. Statistická analýza dotazníkového šetření zaměřeného na kvantifikaci rekreační funkce lesů: případová studie Lesy města Písku, s. r. o. Zprávy lesnického výzkumu, 62(2), 87-94. ISSN 0322-9688
Klíčová slova: "ekonomika, lesnictví, dotazníkové šetření, metody oceňování, rekreační funkce"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/483.pdf
Tým autorů se delší dobu věnuje problematice rekreačních funkcí lesních ekosystémů. Cílem práce bylo zjištění statistické závislosti výše cestovních nákladů, ochoty zaplatit za vstup do území, ochoty zaplatit určité procento cestovních nákladů a ochoty alokovat určité procento daně z příjmu na zlepšení rekreační funkce území na vybraných proměnných (pohlaví, věk, vzdělání, status, hrubý měsíční příjem).
Zájmovým územím bylo zvoleno 6 500 ha lesa spravovaného společností Lesy města Písku, s. r. o., Pro získání vstupních dat byla zvolena metoda dotazníkového šetření v podobě strukturovaného rozhovoru.
Hlavní část dotazníku se skládá z 22 otázek. První čtyři otázky se týkají socioekonomických charakteristik respondentů (zjišťování věku, vzdělání, zaměstnání, místa bydliště). Dalších devět otázek se zabývá využíváním zájmového území. Respondenti odpovídali na otázky typu, jak často místo navštěvují, jak se o něm dozvěděli, zda je informovanost o místě dostatečná, v jakém období místo navštěvují nejčastěji a důvod návštěvy, jaké sportovně rekreační aktivity zde provozují a zda jsou zajištěny dostatečnou infrastrukturou, příp. zda je zde možnost jejího dalšího rozvoje. Následovaly otázky založené na metodě cestovních nákladů. Čtyři otázky, kde byli respondenti dotazování na jejich cestu – vzdálenost z místa bydliště, typ dopravy, výdaje na cestu a na setrvání na daném místě. Ve čtyřech dalších otázkách se dotazník zaměřil na zjištění ochoty platit poplatky za vstup do území a částku, jakou by byli návštěvníci ochotni zaplatit. Poslední otázka byla doplňující. Na tomto místě mohli respondenti uvést vlastní komentář k dotazníku.
Když autoři shrnuli význam jednotlivých nezávisle proměnných (pohlaví, věk, vzdělání, status a hrubý měsíční příjem respondenta) na názor respondentů ohledně nákladů spojených s rekreační ekosystémovou funkcí lesa, tak zjistili, že nejvíce je ovlivněn statutem a hrubým měsíčním příjmem (významnost u všech čtyřech otázek). Velký vliv měl také věk respondenta, který ovlivňoval jeho názor na všechny otázky kromě ochoty platit za vstup do území. Vzdělání respondenta ovlivnilo pouze jeho ochotu alokovat určitě procento daně z příjmu na zlepšení rekreační funkce. Naopak pohlaví respondenta neovlivnilo nijak jeho názor na kladené otázky spojené s rekreační ekosystémovou funkcí lesa.
