Anglicky: Ancient coppice woodlands - methodology of inventory, evidence and management
Zdroj: Maděra, P., Buček, A., Úradníček, L., Slach, T., Friedl, M., Machala, M., Řepka, R., Lacina, J., Černušáková, L., Volařík, D. 2016. Starobylé výmladkové lesy – metodika inventarizace, evidence a péče. Brno: Mendelova univerzita Brno, 49 s. ISBN 978‐80‐7509‐477‐3
Klíčová slova: "kontrolní účetnictví, kulturně-historické prvky, přírodní prvky, výskyt starobylé výmladkové lesy, svědectví"
Dostupný z: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-263359
Autorský kolektiv zpracoval certifikovanou metodiku pro inventarizaci, evidenci a péči pro specifický tvar lesa. Jedná se o pařeziny, čili les nízký. Další specifikou certifikované metodiky je inventarizace zejména starobylých pařezin. Podle definice metodiky se jedná o lesy výmladkového původu s dlouhodobým kontinuálním vývojem, zachovanými typickými znaky starých pařezin, mezi které patří zejména výmladkové pařezy s výmladky, pařezové hlavy v výmladky, hlavaté stromy, doupné stromy, dendrotelmy, výskyt pravých lesních druhů rostlin, světliny a ekotonová společenstva okrajů, hraniční stromy a historické prvky, například hraniční příkopy a valy, hraniční kameny, mohyly a sakrální objekty.
Autoři obsáhle popisují důvody ochrany právě starobylých pařezin, které jsou úzce spjaté s lidským osídlováním a lidskou činností – zejména zemědělskou. Prvním nejstarším historicky doložitelným přehledem o plochách lesů výmladkového původu v jednotlivých katastrálních území v ČR je z roku 1845. Další celoplošná inventura je datována z roku 1948. Údaje z roku 1859 jsou velmi cenná i z toho důvodu, že je zachycen stav před velkoplošným převodem lesů na lesy střední a vysoké. Tato změna byla vyvolána i mimo jiné tím, že výrazně poklesla spotřeba palivového dříví.
V metodice je velmi přehledně zpracován přehled vývoje mapových operátů na území ČR z let 1764–1768 a 1780–1783, které jsou v měřítku 1:28800 až po současnost. Právě mapové podklady a staré porostní mapy, které jsou archivovány, se čím dál víc stávají dobrým zdrojem informací. Součástí metodiky je i několik map z různých let s výskytem výmladkových lesů. Největší plochu nízkokmenných lesů v roce 1845 měly ORP na střední a východní Moravě: Uherské Hradiště 76,8696 km2, Vyškov 73,5851km2, Zlín 65,4344 km2, Uherský Brod 65,4502 km2, Kyjov 64,97 km2, Kroměříž 55,1641 km2 a Olomouc 40,7763 km2.
V druhé polovině metodiky je popsáno vyhledávání, popsání a návrh doporučené péče o výmladkové lesy. Autoři podali i přehled možností zajištění ochrany starobylých pařezin z pohledu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění.
Metodika je určena zejména obcím s rozšířenou působností, krajům, obecním úřadům, Agentuře ochraně přírody a krajiny, správám národních parků, muzeím, ale také i vlastníkům lesů.
