Anglicky: Comparison of harvester-produced timber volume with the standing timber volume determined by volume tables
Zdroj: Natov, P., Dvořák, J., Sedmíková, M., Löwe, R., Ferenčík, M. 2017. Srovnání vyrobeného objemu dříví harvestorem se zásobou porostu stanovenou objemovými tabulkami. Zprávy lesnického výzkumu, 62(1), 1-6. ISSN 0322-9688
Klíčová slova: "harvestor, aukce nastojato, objemové tabulky, měření dříví"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/471.pdf
Autoři se věnují velmi bolestivému místu v oblasti těžeb. Tím jsou vznikající nesoulady při zjišťování zásob a následným výsledkem těžeb. V ČR se zvyšuje podíl prodeje dříví „na pni“ čili stojících stromů. Tento prodej dříví se uplatňuje zejména u státních lesů formou elektronických aukcí dříví nastojato. Mnohdy je také tato forma označována jako lokalita „P“. Tématem článku je srovnání celkových objemů z výstupů elektronických aukcí dříví nastojato, zadávaných LČR, s. p., a porovnání objemů dle jednotlivých dřevin s objemy získanými jednotlivým (objemovým) elektronickým měřením vyrobeného dříví pomocí kalibrovaného harvestoru na výrobní lokalitě „P˝.
Data pro srovnání byla získána od akciové společnosti, která se aktivně účastní elektronických i prezenčních aukcí nabízených LČR. Tato společnost do aukcí vstupuje od roku 2012. Pro potřeby výpočtů bylo porovnáno 40 aukcí, které firma vyhrála v průběhu 4 let (2012–2015). Aukce proběhly v různých částech České republiky a všech 40 bylo elektronických. Údaje o zásobách porostů byly převzaty ze zadávacích listů aukcí. Všechny zásoby byly zjišťovány metodou průměrkování naplno a následným výpočtem za použití ÚLT tabulek.
Srovnáním autoři došli k rozdílu 1104,02 m3, který vznikl za období 4 let. Rozdíl vznikl mezi objemem dříví stanoveným aukcí a skutečně vytěženým objemem dříví harvestorem. Vznikající chyby jsou často selháním lidského faktoru na obou stranách. Na straně zadavatele i na straně zpracovatele, kde dochází k chybám v evidencí dříví u harvestoru. Jedním z důvodů je nadměrek, který je nastaven u požadovaných výřezů u každého harvestoru. Dalším důvodem může být způsob zaokrouhlování středové tloušťky u harvestoru nebo fakt, že ne vždy je vytěžena všechna hmota hroubí z daného porostu.
Autoři hodnotili také rozdíly mezi jednotlivými dřevinami (smrk, borovice, modřín), k jejichž těžbě byl nejčastěji používán harvestor. Největší relativní rozdíly vykazoval modřín (7,23 %), poté borovice (7,22 %), nejmenší vykazoval smrk (5,42 %). Vyšší rozdíly u borovice a modřínu jsou zřejmě způsobeny tlustší borkou. Přínosem takových srovnání je skutečnost, že zjištěné rozdíly mohou kupující (zpracovatelé) zohlednit při vytváření cenové nabídky, které se jim promítnou do celkových zisků nebo ztrát. Autoři v závěru konstatují, že harvestorové technologie budou hrát v blízké budoucnosti větší úlohu při evidenci těžené hmoty.
