Zdroj: Prof. Ing. Luděk Šišák, CSc., Prof. Ing. Karel Pulkrab, CSc.
Klíčová slova: "cena, hodnota, lesní plodiny, sběr plodin"
Česko od roku 1994 disponuje evropsky unikátní statistikou lesního sběru. Rok 2013 byl v přepočtu na běžné ceny rekordní: plodů bylo za 7,7 miliardy – hub za 5,4 miliardy, následují borůvky za 1,5 miliardy.
Podle Šišáka jsou nejoblíbenějšími oblastmi obecně jihozápadní Čechy, ale i střední Čechy, kam vyjíždí mnoho Pražanů.
Les není jen dřevo. To je tvrzení téměř filozofické, nicméně podstatné je i pro ekonomické vyjádření hodnoty lesa. Překvapivě se totiž ukazuje, že v některých lesích se ekonomicky víc vyplácí sběr lesních plodin než samotné stromy určené k pokácení - posuzováno podle toho, kolik nového dřeva za rok v lese naroste.
V České republice jsou zejména populární borůvky, ostružiny či maliny, tedy lesní bobuloviny, a houby a léčivé rostliny. Sbírají se ale i rostliny pro dekorativní účely. Z českých a moravských lesů podle údajů ministerstva zemědělství průměrně české domácnosti odnesly v průměru 11,14 kilogramu hub, borůvek, malin, ostružin, brusinek a bezinek, což jsou hlavní sledované lesní plodiny. Rok 2011 mírně překročil průměr, který představuje 10,67 kilogramu. Od roku 1993, kdy se váha odnesených plodin začala zjišťovat, jich lidé nasbírali nejvíce v roce 1995, a to 15,26 kilogramu. Naopak nejméně to bylo v roce 2003, kdy se nasbíralo 6,88 kilogramu.
V roce 2011 odnesly domácnosti z českých lesů plodiny v hodnotě téměř šest miliard korun. Pro srovnání, čistý zisk zhruba ve stejné výši vykazuje například uhelný gigant OKD. Nicméně v případě plodin se nejedná o skutečnou cenu, ale o výpočet hodnoty, jednoduše proto, že zdaleka ne všechny lesní plodiny prochází trhem.
Při kalkulaci hodnot něčeho, co standardním trhem prochází částečně nebo vůbec, se používají takzvané netržní metody. U borůvek, hub nebo malin se výpočet hodnoty musí týkat všech sběračů, tedy i těch, kteří nasbírané plodiny spotřebují ve vlastních domácnostech, nebo je darují dalším domácnostem, zejména příbuzným a známým.
Při výpočtu se tak kombinuje cena, za kterou se dají koupit borůvky nebo maliny na trhu, tedy za skutečné peníze, s oceněním plodin, které jim přiřazují jednotlivé domácnosti na základě dotazování.
Výsledkem netržního oceňování bývá někdy cena a někdy hodnota. Pro zjednodušení se ale i hodnota vyjadřuje v peněžních jednotkách, což může způsobit záměnu za cenu. Cena ovšem předpokládá existenci trhu. Jenže řadu věcí na trhu koupit nejde, přestože jim lidé přisuzují hodnotu.
| Přílohy |
 abstrakt-3.docx |