Anglicky: Grazing of crop residues: Impacts on soils and crop production
Zdroj: Rakkar, MK, Blanco-Canqui, H. 2018. Grazing of crop residues: Impacts on soils and crop production. Agriculture, Ecosystems & Environment, 258: 71-90.
Klíčová slova: "živočišná a rostlinná výroba, spásání posklizňových zbytků "
Dostupný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167880917305157?via%3Dihub
V historii zemědělství představovalo uzavřený systém, ve kterém bylo využíváno rostlinné i živočišné výroby dohromady ve vzájemné symbióze. Po socioekonomických změnách po r. 1989 došlo v mnohých zemích k redukci stavů hospodářských zvířat, které vyústily k rozvoji zemědělských podniků zabývajících se pouze rostlinnou výrobou. Proto je v současnosti věnována zvýšená pozornost zlepšení produktivity půdy a kvality životního prostředí s využitím živočišné výroby. Spásání rostlinných zbytků hospodářskými zvířaty je důležitým procesem, zejména za současných scénářů snižování ploch pastvin a zvyšování nákladů na krmivo.
Zatímco byl výzkum zaměřen na vlivy pastvy na vlastnosti půdy, produktivitu nebo na kvalitativní a kvantitativní parametry travního porostu, vlivy pastvy na půdu a produktivitu plodin nebyly podrobně zkoumány.
Proto byly shromážděny publikované výzkumné informace o dopadech spásání rostlinných zbytků na vlastnosti půdy a výnosy plodin. Podrobně byly zjištěny faktory ovlivňující vlivy pastvy na tyto vlastnosti a nalezeny oblasti, kterými se výzkum doposud nezabýval.
Přehledová studie ukazuje, že pastva posklizňových zbytků může zvýšit penetrační odpor (parametr zhutnění) o 0,27–0,84 MPa v horní hloubce půdy do 25 cm, ale toto zvýšení zhutnění obecně nevede ke snížení výnosů plodin. Spásání posklizňových zbytků má malý nebo nepatrný vliv na objemovou hmotnost půdy, větrnou a vodní erozi a hydraulické vlastnosti půdy. Pastva zbytků má obecně pozitivní dopad na živiny v půdě. Mírná pastva může v některých případech zvýšit koncentraci organické hmoty v půdě ve srovnání s variantou bez pastvy. Nadměrná pastva však může dlouhodobě snížit koncentraci organické hmoty v půdě. Spásání rostlinných zbytků obecně neovlivňuje výnosy plodin, pokud ke spásání nedochází, jestliže je půda mokrá.
Informace o dopadu pastvy posklizňových zbytků na vodní a větrnou erozi, emise skleníkových plynů a biologické vlastnosti půdy jsou omezené. Další studie by měly porovnat účinky pastvy na půdu a produkci plodin v různých systémech pěstování, míru chovu zvířat a typy půdy v různých klimatických regionech. Celkově se zdá, že spásání rostlinných zbytků dobytkem má malé nebo nemá negativní účinky na půdu a rostlinnou produkci, což naznačuje, že spásání rostlinných zbytků může být životaschopnou složkou integrovaných systémů pěstování plodin pro udržení celkové zemědělské produkce.
