Anglicky: Recent distribution of spruce and beech in the Šumava national park in the non-intervention area: can we expect the change of tree species composition?
Zdroj: Čížková, P., Hubený, P., Svoboda, M. 2017. Současné rozšíření smrku ztepilého a buku lesního v národním parku Šumava v území ponechaném samovolnému vývoji: dochází ke změně druhové skladby ve prospěch buku lesního?. Zprávy lesnického výzkumu, 62(4), 213-222. ISSN 0322-9688
Klíčová slova: "území ponechané samovolnému vývoji, zmlazení dřevin, druhová skladba, národní park šumava"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/502.pdf
Článek se věnuje možným změnám v druhové skladbě lesů v Národním parku Šumava (dále NPŠ) v návaznosti na probíhající klimatické změny. Podle studie z Bavorského lesa klimatická změna může přímo ovlivnit dynamiku porostů, a sice změnami ve způsobu zmlazování dřevin, změnou růstu a mortality dřevin a nepřímo také změnou mezidruhové kompetice. Studií, které by však skutečně dokladovaly změnu druhové skladby v závislosti na probíhající klimatické změně, není mnoho. V NPŠ jsou vyčleněny území ponechaném samovolnému vývoji (ÚPSV), kde byly sledovány parametry, které jsou součástí vyhodnocení a článku autorů. Převážná většina lesů v dnešním ÚPSV byla ještě před 160 až 250 lety pralesem. Převážně jde o ekosystémy, které různě dlouhou dobu nejsou ovlivňovány přímou lidskou činností a v nichž téměř nerušeně probíhaly a probíhají samořídící procesy.
Data byla sbírána technologií Field-Map na kruhových plochách o výměře 500 m2 (poloměr ploch je 12,62 m). Na každé ploše byla data sbírána v sedmi vrstvách. Pro vyhodnocení bylo zejména pracováno s daty z těchto 4 vrstev: živé stromy, souše a torza souší, pařezy a pahýly souší a zmlazení.
Autoři dospěli k zjištění, že ve sledovaném území je v současné době dominantní dřevinou smrk ztepilý. Ten hraje významnou roli ve všech nadmořských výškách a na většině stanovišť. Smrk dominuje na téměř 82 % všech ploch, buk lesní na cca 7 % všech ploch. Dominance buku je spíše ostrůvkovitá a zřejmě i takový zůstane další vývoj. Autoři se domnívají, že současná druhová skladba na ÚPSV je možná blízká přirozené skladbě a neočekávají větší výkyvy, pokud nenastane jiný rozhodující klimatický impuls.
