Anglicky: Insect Composition and Uses in Animal Feeding Applications: A Brief Review
Zdroj: Koutsos, L., McComb, A., Finke, M., and Stull, V. 2019. Insect composition and uses in animal feeding applications: a brief review. Ann. Entomol. Soc. Am. 112, 544–551.
Klíčová slova: "bezobratlí; výživa; protein; udržitelnost"
Dostupný z: https://doi.org/10.1093/aesa/saz033
Zájem využívat hmyz jako krmnou surovinu je dán vysokou koncentrací proteinů a dalších živin v těle bezobratlých v porovnání s tradičními krmivy. Výhodou produkce například moučných červů je ten, že na 1kg produkce je potřeba mnohem méně vody než na 1kg kuřete, prasete nebo hovězího dobytka; v porovnání dvakrát, čtyřikrát, ve srovnání s dobytkem více než13x méně. Celá řada hmyzu není náročná na potravu, pro produkci stačí dokonce odpad z výrob uložený na skládkách. Tímto způsobem je možné přeměnit odpadní surovinu nevhodnou pro výživu lidí ani hospodářských zvířat na vysoce proteinově a energeticky bohatou masu. Také využitelnost surovinového zdroje hmyzem je vyšší. Například pro produkci 1kg cvrčka domácího je třeba 2,1 kg krmiva, zatímco pro produkci 1kg hovězího masa je třeba 25 kg krmiva. Další výhodou chovu hmyzu je rychlý nárůst hmoty a rychlé dosažení reprodukční dospělosti. Kromě toho, že těla hmyzu jsou zdrojem hodnotných živin, není třeba v získané hmotě uvažovat s nestravitelnými částmi těl, jako jsou kosti, chlupy, rohy a dalších komponenty, které mají ostatní hospodářská zvířata a jsou jako krmivo nevhodné. Kromě již uvedených důvodů je třeba dodat, že hmyz se v přírodě vyskytuje ve značném druhovém zastoupení a jeho komercializace může být využita s ohledem ke konkrétním podmínkám cílových trhů.
Mezi komerčně chované druhy hmyzu můžeme zařadit žluté moučné červy, cvrčka domácího, larvy mouchy černého vojáka, larvy Zavíječe voskového a larvy brouků Potemníka brazilského, a Švába turkystánského.
Živinové složení produkovaného hmyzu závisí na řadě faktorů, mezi něž patří zdroj krmiva, ale i fyziologie jednotlivých druhů. U holometabolických druhů s vývojovými stupni vajíčka, larvy, kukly a dospělého jedince, je obsah tuku nejvyšší v larválním stádiu, protože u kukly je tuk spotřebováván na líhnutí jako energetický zdroj. U hemimetabolických druhů zahrnujících stádium vajíčka, nymfy a dospělého jedince dochází k nárůstu obsahu tuku během růstu a svlékání nymfy. Na omega-3 mastné kyseliny je hmyz chudý.
Obsah minerálních látek závisí také na dietě a druhu hmyzu. Nejvyšší obsah vápníku a nejlepší poměr Ca:P (1:1) je u larev mouchy černého vojáka, i zde je skutečný poměr ovlivněn krmným substrátem. Vzhledem k vysokému obsahu proteinu je hmyz zdrojem esenciálních aminokyselin, zejména pro zvířata limitních jako je methionin. U řady druhů je vysoký i obsah cholinu.
Diskutovaný je chitin. Jeho množství závisí na druhu i vývojovém stádiu hmyzu. Pozitivní jsou jeho probiotické vlastnosti, z hlediska stravitelnosti živin působí negativně. Řada živočichů disponuje enzymem chitináza, rozsah, v jakém je aktivní, není ještě vyzkoumán. Obsah mastných kyselin a obsah v tuku rozpustných vitamínů je možné upravovat dietou předkládanou hmyzu. Některé druhy, ne však larvy mouchy černého vojáka, jsou schopné syntetizovat vitamín D3 za UVB záření. Z vodorozpustných vitamínů je hmyz dobrým zdrojem vitamínu B, pouze thiamin je v těle zastoupen v malém množství. U některých druhů hmyzu byla prokázána thiamináza.
Z pohledu zlepšení zdravotního stavu konzumentů hmyzu je třeba uvést chitin, který má v tlustém střevě funkci probiotika. Některé druhy hmyzu produkují bioaktivní peptidy s antibakteriální, antifugální, antivirotickou aktivitou. Například mouční červi jsou podle studií schopni detoxikovat aflatoxin B1.
I když hmyz poskytuje mnoho živinových složek pro zvířata, je třeba také posoudit rizika spojená s možným výskytem parazitů, virů, patogenů. Akumulace zdraví škodlivých minerálů (olova a kadmia) byla prokázána u larev mouchy černého vojáka, larvy žlutých moučných červů ukládají prvek arsen. Značné riziko souvisí s proteiny, které jsou přítomny u některých druhů hmyzu a mají vysokou sekvenční podobnosti s proteiny korýšů, které jsou známými alergeny, například tropomysin.
Hmyz může být zkrmován v různých formách zahrnujících živé jedince, sušenou mouku nebo jen určité komponenty (chitin, hydrolyzovaná bílkovina).
Jako krmivo pro ryby hmyzí moučka nahrazuje moučku rybí. Úplná náhrada je však někdy spojená se snížením produkčního účinku. Příčinou je snížení stravitelnosti proteinu a tuku, zhoršení chutnosti nebo nevhodný poměr v zastoupení aminokyselin, také ale obsah omega nenasycených mastných kyselin.
V oblasti výživy drůbeže může hmyz krýt celou potřebu bílkovin a nahradit tak sóju nebo rybí moučku.
Ve výživě prasat se osvědčilo nahrazení sóji a rybí moučky larvami mouchy černého vojáka pro selata po odstavu.
Z hlediska začlenění hmyzu jako komponentu do výživy hospodářských zvířat je popsáno relativně málo studií. U krmiv pro domácí mazlíčky z in vitro stanovení stravitelnosti je hmyzí protein stejně či lépe stravitelný v porovnání s klasickými zdroji bílkovin.
