Anglicky: Invited review: Breeding and ethical perspectives on genetically modified and genome edited cattle
Zdroj: Eriksson, S., Jonas, E., Rydhmer, L., Röcklinsberg, H. Journal of Dairy Science, 101, (2018), 1-17.
Klíčová slova: "skot, genetická modifikace, editace genomu, etika, šlechtitelský program"
Genetická modifikace a editace genomu patří mezi technologie, které mají potenciál v budoucnosti přinést řešení různých problémů vyskytujících se v souvislosti se šlechtěním hospodářských zvířat. Genetická modifikace (GM) je definována jako změna genetického materiálu přidáním, změnou nebo odebráním určitých sekvencí DNA způsobem, který nemůže nastat přirozenou cestou. Pro vytvoření transgenního zvířete je nutné vložit do jeho genomu sekvence DNA z jiného organismu. Otevírá se tak možnost do hospodářského zvířete vložit vlastnosti jiných živočišných druhů, čehož nelze dosáhnout metodami tradičního šlechtění. Na druhou stranu při editaci genomu není použita žádná cizí DNA a platí, že k takové genetické změně by za určitých okolností mohlo, ale také nikdy nemuselo, dojít i přirozenou cestou.
Geneticky modifikovaná hospodářská zvířata i ta s editovaným genomem byla zatím vytvářena pouze v rámci výzkumných projektů s cílem produkce léčiv nebo zlepšení produkčních vlastností. V komerčních šlechtitelských programech však dosud využita nebyla. Před praktickým uplatněním je nezbytný vznik příslušné legislativy. Modelovými výpočty bylo zjištěno, že již nyní používaná genomická selekce by ve spojení s editací genomu přinesla podstatně vyšší selekční efekt. Zdá se, že GM nebo editace genomu by mohly být aplikovány nejdříve v případě znaků kódovaných geny velkého účinku se známými sekvencemi alel, např. pro případy některých onemocnění, bezrohost nebo dvojité osvalení. Důležitým aspektem šlechtitelských programů využívajících omezený počet geneticky cenných zvířat (např. zvířat s GM nebo editovaným genomem) však je riziko zvýšení příbuzenské plemenitby v populaci a s tím spojené problémy – zhoršení znaků fitness, snížení schopnosti přizpůsobit se novým podmínkám prostředí nebo ztráta možnosti selektovat na některé znaky.
Nové technologie musí být nejen snadno aplikovatelné a přinášet genetický zisk aniž by příliš vzrostly ekonomické náklady, ale zároveň musí být akceptovány širokou veřejností. Evropský spíše odmítavý pohled na tyto technologie se odráží v současné restriktivní legislativě, kterou je určováno, co plemenářské organizace při snaze o změny musí vzít do úvahy.
Jako příklad možného využité editace genomu je uvedena eliminace odrohování skotu. Odrohování je v chovech běžně používáno, je nákladné časově i finančně a je považováno za problematické z hlediska welfare. Pomocí editace genomu by mohl být produkován větší počet geneticky bezrohých býků, aniž by došlo ke snížení genetického zisku anebo zvýšení rizika příbuzenské plemenitby.
