Anglicky: Weed composition and control in apple orchards under intensive and extensive floor management
Zdroj: Dudic, M, Meseldzija, M, Ljevnaic-Masic, B, Rajkovic, M, Markovic, T, Begovic, R, Jurisic, A, Ivanovic, I. 2020. Weed composition and control in apple orchards under intensive and extensive floor management. Chilean journal of agricultural research, 80(4), 546–560.
Klíčová slova: "jabloňové sady, efektivita herbicidů, malus domestica, skladba plevele, kontrola plevele"
Správná redukce a potlačení plevelů je jedním ze základních předpokladů pro trvale udržitelný, zdravý a výnosný sad. Plevel negativně ovlivňuje sady tím, že konkuruje a soutěží se stromy o vodu, živiny, prostor a sluneční záření. Navíc také potlačuje růst mladých stromků a snižuje kvalitu i kvantitu plodů. Někteří autoři uvádí, že je plevel schopen omezit růst stromků od 15 až po 96 %. Úrodu pak může snížit až o 35 %. Některé plevele rostoucí okolo kmenů mohou sloužit jako útočiště pro různé škůdce či patogeny napadající kmeny a kořeny stromů.
K údržbě sadů a boji proti plevelům se využívá mnoho metod, jmenovitě mechanické, manuální, biologické, chemické. Každá z nich přináší určité výhody i nevýhody, avšak herbicidy patří v sadařství k nejrozšířenějším způsobům boje proti nežádoucím rostlinám. Herbicidy jsou v sadech využívány z 92 %, 5 % tvoří orba a 3 % zbylé způsoby obhospodařování.
Chemické postřiky v sadech se dělí na dvě hlavní kategorie, a to na pre-emergentní a post-emergentní. Pre-emergentní postřiky se používají hlavně na jaře, aby se zabránilo vyklíčení především jednoletých plevelů. Post-emergentní postřiky se využívají hlavně pro boj s již vzrostlou vegetací, především víceletých rostlin či dřevin. Herbicidy se mohou též kombinovat pro širší spektrum účinnosti na různé rostlinné druhy. Boj s plevely je stále jedním ze zásadních problémů v jabloňových sadech.
Cílem této studie, která proběhla v letech 2015–2016 v Srbsku, bylo určit druhy plevelů vyskytujících se v jabloňových sadech s různými druhy obhospodařování a zjistit, s jakou efektivitou účinkují herbicidy na bázích dikvátu (Diquat), oxyfluorfenu, glyfosátu (Glyphosate) a fluazifop-P-butylu. Výzkum probíhal v sadech s intenzivním a extenzivním obhospodařováním. Byly identifikovány základní dominantní plevele v obou sadech, a to lipnice roční (Poa annua), ječmen myší (Hordeum murinum), turanka kanadská (Conyza canadensis), šrucha zelená (Portulaca oleracea), troskut prstnatý (Cynodon dactylon), čirok halabský (Sorghum halepense), bodlák obecný (Carduus acanthoides), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), pcháč rolní (Cirsium arvense), merlík bílý (Chenopodium album) a lilek černý (Solanum nigrum).
V extensivně obhospodařovaných sadech byla zjištěna větší biodiversita plevelů. Ty byly v tomto typu výsadeb i více vzrostlé a početnější než v intensivně obhospodařovaných. V obou typech sadů dosáhl nejvyšší efektivity postřik glyfosátu, kdy se účinnost pohybovala mezi 88,42 % až 98,32 % v intensivních sadech, a pro extenzivní sady byla efektivita mezi 90,32–95,55 %. Dikvát a oxyfluorfen prokázaly dobré výsledky, ale efektivita byla nižší než u glyfosátu. Fluazifop-P-butyl se ukázal jako málo účinný v obou systémech, ale jako vysoce účinný selektivní herbicid proti jedno i víceletým trávám.
