Anglicky: Growth response of young douglas-fir stands to first thinning application
Zdroj: Dušek, D., Slodičák, M., Novák, J., Černý, J. 2018. Růstová reakce mladých douglaskových porostů na první výchovné zásahy. Zprávy lesnického výzkumu, 63(1), 20-27. ISSN 0322-9688
Klíčová slova: "douglaska tisolistá, porostní výchova, štíhlostní kvocient"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/513.pdf
Autoři v úvodu shrnují všeobecně známé informace o douglasce. Zdůrazňují, že z hlediska objemové produkce je na tom lépe než naše hospodářsky nejdůležitější dřevina smrk. Při obecném trendu ústupu od monokulturního hospodaření s ohledem na ekologickou a statickou stabilitu lesních porostů se předpokládá primární využití douglasky ve směsích s dalšími domácími, případně i introdukovanými dřevinami. Ve vazbě na uvedenou skutečnost vyvstává zásadní otázka vhodné strategie porostní výchovy takto založených porostů. Současné poznatky o reakci douglasky na výchovné zásahy a její růstové dynamice nám výrazně chybí a používané informace u nás pochází převážně ze zahraničních literárních zdrojů. Autoři si vytkli za cíl vyhodnotit růstové reakce mladých porostů douglasky čtyři až šest let po výchovných zásazích a vyhodnotit vývoj štíhlostního kvocientu jakožto jednoho ze základních ukazatelů budoucí statické stability nejen jednotlivých stromů, ale i celého lesního porostu. Autoři se v článku věnují také akceleraci tloušťkového přírůstu v reakci na výchovné zásahy, což je důležité z pohledu sledování vývoje štíhlostního kvocientu a docílit snížení rizika poškození porostů sněhem a větrem. Pro zjištění očekávaných výsledků bylo založeno 11 párů zkusných ploch. První plocha z páru byla plocha se zásahem a druhá plocha z páru byla plochou bez zásahu (sukcesní). Všechny plochy byly založeny na půdách řady kyselé (K).
Autoři prokázali, že douglaska v mladém věku poměrně dobře reaguje na výchovné zásahy zvýšeným tloušťkovým přírůstem. Vzhledem k vyšší růstové dynamice douglasky tisolisté lze v dlouhodobějším časovém horizontu předpokládat rychlejší dosažení kvalitních a komerčně zajímavých sortimentů dříví. Vliv výchovných zásahů na výškový přírůst není jednoznačný. Z experimentálních dat autorů vyplývá, že rekce douglasky na výchovné zásahy je z hlediska výškového přírůstu zanedbatelná. Vývoj štíhlostního kvocientu je příznivější ve vychovávaných porostech. Přesto i zde může po výchovném zásahu dojít k dalšímu zvyšování štíhlostního kvocientu. Tempo tohoto zvyšování je však nižší v porovnání s nevychovávanými porosty. K největšímu poklesu štíhlostního kvocientu došlo na zásahových plochách v nejmladších porostech ve stadiu mlaziny. To ukazuje na potřebu včasného zahájení aktivní porostní výchovy douglasky, kdy opožděnými zásahy ve stadiu tyčkovin a tyčovin již nemusí docházet k relevantnímu zlepšení statické stability jednotlivých stromů i celých porostů.
