Anglicky: Categorization of endometritis and its association with ovarian follicular growth and ovulation, reproductive performance, dry matter intake, and milk yield in dairy cattle
Zdroj: Gobikrushanth M, Salehi R, Ambrose DJ, Colazo MG. Categorization of endometritis and its association with ovarian follicular growth and ovulation, reproductive performance, dry matter intake, and milk yield in dairy cattle. Theriogenology, 2016, 86(7): 1842-1849.
Klíčová slova: "endometritida; příjem krmiva; růst folikulu, mléčná produkce; reprodukční výkonnost"
Dosud je málo prozkoumán vztah mezi endometritidami a růstem ovariálních folikulů a ovulací. Cílem studie bylo vyhodnotit vliv různých kategorií endometritid na růst folikulů, ovulaci, reprodukční výkonnost, příjem sušiny a produkci mléka u dojnic. Laktující holštýnské krávy (n = 126) byly vyšetřovány na endometritidu okolo 25. dne po porodu vaginoskopicky, transrektální ultrasonografií a endometriální cytologií za účelem stanovení přítomnosti a typu vaginálního výtoku, děložní tekutiny a podílu polymorfonukleárních buněk. Krávy, které měly hnisavý vaginální výtok a/nebo přítomnost děložní tekutiny byly definovány jako mající klinickou endometritidu (n = 45). Krávy, které neměly vaginální výtok obsahující hnis nebo děložní tekutinu, ale měly více než 8 % polymorfonukleárních buněk byly definovány jako mající cytologickou endometritidu (n = 15). Krávy, které měly hnisavý vaginální výtok a/nebo přítomnost děložní tekutiny a více než 8 % polymorfonukleárních buněk byly definovány jako mající klinickou a cytologickou endometritidu (n = 30). Krávy, které neměly ani jednu z výše uvedených patologických podmínek byly klasifikovány jako bez endometritidy (n = 36). Jako ukazatel růstu folikulů a ovulace byl zaznamenáván průměr největšího folikulu při prvním vyšetření (průměr = 10 mm), velikost preovulačního folikulu (průměr = 16 mm), ovulace, přítomnost folikulárních cyst a podíl ovulujících krav 35.-65. den po porodu. Žádný z analyzovaných folikulárních ukazatelů nebyl ovlivněn ani jednou kategorií endometritidy. Krávy, které měly klinickou a klinicko-cytologickou endometritidu, měly 4krát menší pravděpodobnost, že zabřeznou po první inseminaci oproti kravám bez endometritidy. Krávy, které měly klinickou a klinicko-cytologickou endometritidu, měly menší pravděpodobnost být březí 150. den po porodu oproti kravám bez endometritidy. Podobně krávy, které měly klinicko-cytologickou endometritidu, měly menší pravděpodobnost být březí 250. den po porodu oproti kravám bez endometritidy. Příjem sušiny a produkce mléka do 5. týdne po porodu nebyla jednotlivými kategoriemi endometritid ovlivněna. Závěrem jednotlivé kategorie endometritid neměly 25. den po porodu vliv na růst folikulů, ovulaci, příjem sušiny a produkci mléka. Avšak klinicko-cytologická endometritida měla negativní vliv na zabřeznutí po první inseminaci a na následující inseminace.
