Anglicky: Effects of farmland heterogeneity on biodiversity are similiar to-or even larger than-the effects of farming practices
Zdroj: Martin A. E., Collins S. J., Crowe S., Girard J., Naujokaitis-Lewis I., Smith A. C., Lindsay K., Mitchell S., Fahrig L., 2020: Effects of farmland heterogeneity on biodiversity are similiar to-or even larger than-the effects of farming practices. Agriculture, Ecosystems and Environment. Volume 288. DOI: https://doi.org/10.1016/j.agee.2019.106698.
Klíčová slova: "intenzifikace zemědělství, agroekosystém, orná půda, druhová rozmanitost"
Dostupný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167880919303147?via%3Dihub
Omezování rozšiřování zemědělské půdy se z hlediska zajištění potravin pro lidstvo jeví jako nepraktické. Je proto velmi důležité identifikovat postupy/možnosti, které podpoří/udrží biologickou rozmanitost v zemědělské krajině bez toho, aniž by muselo dojít k vynětí zemědělské půdy z produkce. Výsledky studií ukazují, že výše uvedeného lze dosáhnout zvýšením rozmanitost zemědělské krajiny (např.: snížením výměry polí, pěstováním víceletých pícnin, zvýšením rozmanitosti pěstovaných plodin atd.).
Autoři této studie zkoumali vliv šesti zemědělských postupů (pěstování jednoletých/víceletých plodin, hnojení, používání pesticidů a insekticidů, vliv odvodnění a orby) a dvou aspektů rozmanitosti zemědělské krajiny (velikost polí a diverzita pěstovaných plodin) na druhovou rozmanitost bylin, dřevin, motýlů, pestřenek, včel, střevlíkovitých, pavouků a ptáků. Studie probíhala v letech 2011 a 2012 ve východní části státu Ontario v Kanadě. Přibližně 30% zemědělské půdy bylo ve studované oblasti využíváno jako louky, 24% jako pastviny, na 21% byla pěstována kukuřice a na 19% sója. Předmětné druhy organismů byly sledovány na polních okrajích a přímo v porostech pěstovaných plodin (ptáci a dřeviny byly sledovány pouze na polních okrajích), celkově na 112 lokalitách.
Vlivy jednotlivých zemědělských postupů a aspektů rozmanitosti zemědělské krajiny se mezi jednotlivými zkoumanými taxonomickými skupinami značně lišily (Obr. 1). Největší vliv na biologickou rozmanitost mělo pěstování jednoletých/víceletých plodin, které mělo největší dopad na výskyt pestřenek, motýlů a ptáků. Autoři studie předpokládají, že při přechodu pěstování z jednoletých na víceleté plodiny dojde ke zvýšení biologické rozmanitosti sledovaných taxonomických skupin o 2-35 % (Obr. 1). Velikost polí a diverzita pěstovaných plodin měla také významný vliv na biologickou rozmanitost. Vyšší biologickou rozmanitost vykazovala zemědělská krajina s menší rozlohou polí a menší diverzitou pěstovaných plodin než zemědělská krajina s větší rozlohou polí, zato s vyšší diverzitou pěstovaných plodin (až na pavouky). Z toho vyplývá, že velikost polí má na biologickou rozmanitost větší vliv než skladba pěstovaných plodin. Velikost polí měla největší vliv na výskyt pestřenek. Autoři studie předpokládají, že při snížení průměrné velikosti polí v okruhu 500 m o 12 ha lze očekávat nárůst biologické rozmanitosti o 3-46 %. Autoři studie dále poukazují, že vysoká diverzita pěstovaných plodin může mít pozitivní vliv na biologickou rozmanitost v zemědělské krajině s nízkým zemědělským využitím, ale negativní vliv na biologickou rozmanitost v krajině s vysokým zemědělským využitím. Orba měla největší negativní vliv na biologickou rozmanitost, především na motýly, ptáky, dřeviny a pavouky. Autoři studie předpokládají, že při přechodu z orebné na bezorebnou technologii zpracování půdy lze očekávat nárůst biologické rozmanitosti až o 12-21 %. Na druhou stranu, orba měla mírný pozitivní vliv na početnost pestřenek, včel, bylin a brouků. Pro výše uvedené taxony může dojít při přechodu z orebné na bezorebnou technologii zpracování půdy ke snížení rozmanitosti až o 1-3 % (Obr. 1).
Obr. 1: (a) Předpokládaná změna druhové rozmanitosti (vztažená k maximálnímu počtu druhů) při přechodu z pěstování jednoleté na víceletou plodinu. (b) Předpokládaná změna druhové rozmanitosti (vztažená k maximálnímu počtu druhů) při změně technologie zpracování půdy z orebné na bezorebné. Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167880919303147?via%3Dihub#fig0020.
Autoři studie zjistili, že rozmanitost zemědělské krajiny může mít stejný (nebo i větší) vliv na biologickou rozmanitost než zemědělské postupy. Ačkoliv největší vliv na biologickou rozmanitost mělo pěstování jednoletých/víceletých plodin, jeho vliv byl pouze 1,4× větší než vliv velikosti polí a 1,4× větší než vliv diverzity pěstovaných plodin. Autoři studie dále uvádějí, že vliv velikosti polí má na biologickou rozmanitost 2,5× větší než vliv hnojení, 3,8× větší než vliv používání herbicidů, 11,4× větší než vliv používání insekticidů a 34,1× větší než vliv odvodnění. Vliv diverzity pěstovaných plodin na biologickou rozmanitost byl 2,5× větší než hnojení, 3,9× větší než vliv herbicidů, 11,9× větší než vliv používání insekticidů a 35,3× větší než vliv odvodnění.
