Anglicky: Robotic milking: Feeding strategies and economic returns A. Bach, V. Cabrera

Zdroj: Bach, A. & Cabrera, V. (2017). Robotic milking: Feeding strategies and economic returns. J Dairy Sci. 100(9), 7720-7728. https://doi:10.3168/jds.2016-11694

Klíčová slova: "automatický dojicí systém, strategie krmení, optimalizace, preciznost, robotické dojení"

Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28215885


Dojnice ve stádech s konvenčními dojírnami mají jasně danou strukturovanou rutinu dojení a krmení. Kromě toho ve většině případů konvekčních stád dostávají dojnice všechny živiny ve směsné krmné dávce, zatímco stáda, vybavená robotickým nebo automatickým dojicím systémem (AMS) dostávají část živin během dojení, a to z důvodu přilákáni dojnic do dojicího systému. V tomto ohledu představuje AMS jak výzvu, tak příležitost pro krmení dojnic.  Hlavní výzva spočívá v udržování minimální a relativní konstantní frekvence dojení v AMS. Avšak frekvence dojení je závislá na mnoha faktorech, včetně sociální struktury stáda, prostorového uspořádání farmy, provozu farmy, typu podlahy, zdravotním stavu dojnic (zvláště výskytu laminitid, ale také mastitid, metritid atd.), fázi laktace, březosti typu krmné dávky a koncentrátů, předkládaných v AMS. Nepravidelná frekvence dojení je dávána do souvislosti se ztrátami mléka a zvýšeným rizikem mastitid, ale nejdůležitější je ztráta příznivé doby k dojení a tvorby zisku. Na druhou stranu, příležitost AMS spočívá v možnosti častějšího dojení a v preciznějším krmení dojnic nebo přiblížení se jejich individuálním nutričním potřebám, což může vést k výnosnější produkci. Tak dává krmení dojnic v dojírně nebo AMS mnoho podnětů k řešení.  Na jedné straně krmení škrobovými, vysoce chutnými složkami ve velkém množství může narušit  bachorovou fermentaci nebo změnit chování krav po dojení, zatímco zkrmování krmiv s vysokým obsahem vlákniny po dojení může ohrozit celkový příjem energie a limitovat mléčnou užitkovost. Přesto AMS (a některé typy dojíren, zvláště rotační) nabízejí možnost krmit dojnice podle jejich očekávaných individuálních nutričních potřeb, a to kombinováním rozdílných krmiv v reálném čase s cílem spíše maximalizovat přínos nežli mléčnou užitkovost. Tento přístup zohledňuje nejen množství krmiva pro každou dojnici, ale také jeho složení v závislosti na rozdílných nutričních potřebách dojnice. Článek diskutuje možnosti a úskalí dojení a krmení v AMS a shrnuje rozdílné strategie krmení pro maximální přínos prostřednictvím řízené výživy dojnic s přihlédnutím k její individualitě.

Zpracoval/a: doc. Ing. Ivana Knížková, CSc., Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., knizkova.ivana@vuzv.cz