Anglicky: Risk factors for ESBL-producing Escherichia coli on pig farms: A longitudinal study in the context of reduced use of antimicrobials
Zdroj: Dohmen, W., Dorado-García, A., Bonten, M.J.M., Wagenaar, J.A., Mevius, D., Heederik, D.J.J .2017. Risk factors for ESBL-producing Escherichia coli on pig farms: A longitudinal study in the context of reduced use of antimicrobials. PLoS ONE., 12(3): e0174094.
Klíčová slova: "prase, esbl-e. coli, antibiotická rezistence, cefalosporin, biosecurity"
Dostupný z: http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0174094
Beta-laktamázy (ESBL) jsou enzymy produkované některými Enterobakteriemi. Štěpí antibiotika s betalaktamovou strukturou (např. peniciliny, monobaktamy, cefamyciny, karbapenemy, cefalosporiny) a tvoří tak jeden z mechanismů vzniku rezistence na beta-laktamová antibiotika. Vysoké použití antimikrobiálních látek (AMU) a nevhodné použití cefalosporinů v živočišné výrobě je odpovědné za vysokou prevalenci Escherichia coli produkující ESBL (ESBL-E. coli) u zvířat. Přenos genů ESBL ze zvířat na člověka může probíhat přímo kontaktem nebo nepřímo prostřednictvím potravního řetězce. Přítomnost bakterií Escherichia coli produkující enzymy beta-laktamázy se širokým spektrem účinku (ESBL-E. coli) u „potravinových“ jatečných zvířat ohrožuje zdraví lidí.
Tato dlouhodobá studie měla za cíl stanovit prevalenci ESBL-E. coli v chovu prasat a posoudit účinek snížení používání antimikrobiálních látek (AMU) a managementu chovu na výskyt ESBL-E. coli v chovu prasat v Nizozemí. Studie se uskutečnila od roku 2011 do roku 2013 v 36 holandských konvenčních chovech prasat (odběr vzorků 4x v průběhu 18 měsíců). Výtěry z rekta byly odebrány u 60 prasat v každém chovu (vždy 6 prasat stejné věkové kategorie). Přítomnost ESBL-E. coli byla určena na selektivních plotnách a ESBL geny byly charakterizovány mikroskopií, PCR a sekvenováním genů. Ve vybraných chovech byl vyplněn rozsáhlý dotazník o charakteristikách chovu a denní spotřebě antimikrobiálních látek pro každé zvíře za období jednoho roku.
Použití antimikrobiálních látek bylo závislé na obratu stáda. Chovy s otevřeným obratem stáda používaly třikrát více antimikrobiálních látek než chovy s uzavřeným obratem stáda. U chovů s otevřeným obratem stáda došlo k výraznému snížení spotřeby antimikrobik (60 %), zatímco u chovů s uzavřeným obratem stáda dosahovalo snížení 40 %. V průběhu sledování byly v chovech prasat nejvíce používány tetracyklíny (38 %), peniciliny (30 %), trimethoprim/sulfonamidy a makrolidy/linkosamidy (12 %), polymixiny (5 %), cefalosporiny, amfenikoly, pleuromutiliny, fluoroquinolonů (3 %).
Souvislost mezi přítomností ESBL-E.coli-pozitivních prasat a managementem chovu byly vyhodnoceny logistickou regresí. Počet chovů s prasaty nositeli ESBL-E. coli se snížil z 16 chovů na začátku studie na 10 chovů na konci studie a prevalence ESBL-E. coli-pozitivní prasat se snížila o polovinu z 27% až na 13%. Celkově byly nejvíce detekované ESBL geny blaCTX-M-1, blaTEM-52 a blaCTX-M-14. Přítomnost prasat nositelů genů ESBL-E.coli nesouvisela s celkovým používáním antimikrobiálních látek, ale byla přímo závislá na použití cefalosporinu v chovu (OR=46,4, p=0,006).
Další faktory managementu chovu prasat jako např. přítomnost hygienické smyčky, dezinfekce, dezinsekce, deratizace) vedly ke zlepšení úrovně biosecurity a následně snížily výskyt ESBL-E.coli-pozitivních chovů. Rovněž i využívání vody z vodovodního řádu k napájení prasat významně snížilo počet prasat nositelů genů ESBL-E.coli v porovnání s chovy, které využívaly k napájení pouze vlastní zdroj vody.
Závěrem lze říci, že omezení použití cefalosporinů v chovech prasat v Nizozemí mělo za následek snížení výskytu prasat nositelů genů ESBL-E.coli. Bylo také prokázáno, že postupy managementu, zaměřené na zlepšení úrovně biosecurity hrají významnou roli v přítomnosti ESBL E.coli v chovech prasat. To vše může následně vést ke snížení přenosu ESBL-E.coli z populace prasat na člověka, což bude samozřejmě prospěšné pro udržení dobrého zdraví lidí.
