Anglicky: Risks of disease transmission through semen in cattle
Zdroj: Givens, D. M. 2018. Risks of disease transmission through semen in cattle. Animal, 12 (1), 165 – 171.
Klíčová slova: "skot, patogen, semeno, neplodnost, pohlavní"
Dostupný z: https://doi.org/10.1017/S1751731118000708
Z důvodu možnosti přenosu různých patogenů prostřednictvím spermatu býků je nutné vědět, které nemoci mohou být takto šířeny. A provádět důslednou prevenci a kontrolu při zpracování semene na inseminačních stanicích nebo při používání býků v přirozené plemenitbě. Potenciální nebezpečí přenosu touto cestou bylo stanoveno pro bovinní herpesvirus 1 (BHV-1), virový průjem skotu (bovine viral diarrhea BVDV), virus způsobující bovinní leukémii, virus nodulární dermatitidy skotu (Lumpy Skin Disease Virus LSDV), virus katarální horečky, slintavky kulhavky a Schmallenberg virus. Patogeny mohou být do semene vylučovány z řady zdrojů - varle, nadvarle, přídatné pohlavní žlázy, chámovod, předkožka a v neposlední řadě krev. Přičemž detekovány mohou být patogeny, buď na úrovni DNA a RNA, nebo základě jejich vlastní přítomnosti. Většinou se vyšetření provádějí z krve a to principiálně na přítomnost protilátek nebo vlastního patogenu. Avšak někdy krevní testy nemusí zcela vypovídat o infekčnímu statusu semene jedince. BHV-1 (původce Infekční bovinní rinotracheitidy) se u býků klinicky projevuje především na pohlavních orgánech, projevující se jako zánět předkožky a žaludu (tzv. balanopostitida). Ovšem jedinci nemusí vykazovat klinické příznaky a virus je tak bez pozornosti rozšiřován. Studie se rozcházejí ve výsledcích vlivu viru na kvalitativní parametry spermií. Při testování vlivu na schopnost spermií vázat se na zonu pellucidu oocytu se negativní působení projevilo. U samic po přenosu dochází k infekci, snížení zabřezávání, vzniku endometritid, abortům či neplodnosti. Prevencí je dodržování dostatečné karantény, ať už se jedná o býky zařazované do stáda nebo býky na inseminační stanici a jimi produkované inseminační dávky. Experimentálně bylo zjištěno, že semeno lze úspěšně dekontaminovat pomocí trypsinu či protilátek z hyperimunního séra. BVDV byl zjištěn v přídatných pohlavních žlázách i epididymu, navíc také v Sertolliho buňkách, spermatogoniích a epitelu močové trubice. Přenos byl, zaznamenám po inseminaci semenem od býků, kteří vykazovali chronický i akutní průběh tohoto onemocnění. U některých býků (především vzhledem k jejich cennosti) je lepší prodloužená karanténa při periodickém testování na chronickou formu onemocnění. Z hlediska dekontaminace semene nefungují na tento virus separační centrifugační nebo filtrační metody. Virus způsobující leukémii u skotu byl nalezen v semeni jen sporadicky, a studie se navíc ve svých výsledcích a závěrech rozcházejí. Nodulární dermatitida skotu způsobuje nekrotické změny na kůži především v okolí mulce a ohraničené boule tzv. noduly. Po vzniku těchto patologií může nastoupit sekundární infekce. Nebezpečnost z hlediska reprodukce tkví především v riziku zmetání a u býků může způsobit neplodnost. Virus může být v ejakulátu detekován ještě 42 dní po vzniku onemocnění. Experimentálně bylo doloženo, že se virus usídluje ve varlatech a nadvarlatech, tudíž může být dlouhodobě do semene vylučován. Přenos po umělé inseminaci byl prokázán pouze při použití velmi vysoké dávky viru. Virus katarální horečky (bluetounge) mám mnoho sérotypů, proto se výsledky studií zabývajících se jeho přenosem v semeni rozcházejí. U skotu jde většinou o subklinickou formu, proto zvířata mohou fungovat jako rezervoár viru po několik měsíců. U býků může způsobovat dočasnou neplodnost u krav poté zvýšenou embryonální mortalitu nebo vady plodu. V semeni byla u přirozeně nakažených býků prokázána přítomnost sérotypu 8 a měl vliv na motilitu spermií po kryokonzervaci a jejich morfologii. Virus SLAK byl v semeni detekován 4 dny před propuknutím klinických příznaků. Jeho možný přenos od býků se subklinickou formou je brán podle nejnovější studie jako zanedbatelný.
