Anglicky: Management of maternal-offspring behavior to improve lamb survival in easy care sheep systems
Zdroj: Everett-Hincks, J. M., Dodds, K. G. (2008). Management of maternal-offspring behavior to improve lamb survival in easy care sheep systems. Journal of Animal Science, 86, E259–E270. https:// doi: 10.2527/jas.2007-0503
Klíčová slova: "mateřské chování, přežitelnost jehňat, genetická variabilita"
Dostupný z: https://www.animalsciencepublications.org/publications/jas/articles/86/14_suppl/E259
Navýšení plodnosti přispělo zásadním způsobem ke zvýšení zisků novozélandských chovů, preferujících tzv. celoroční chov ovcí na pastvinách s pouze minimálními vstupy a minimální péčí chovatele (tzv. easy care farming systém). S tím však souvisí vyšší mortalita, kdy převaha úhynů nastává během prvních 3 dnů po porodu a pohybuje se v rozmezí 5 až 30 %. Z těchto důvodů je v zájmu chovatelů analyzovat faktory a metody řízení chovu v závislosti na přežitelnosti jehňat, včetně monitoringu mateřských schopností bahnic (MCHB). Význam selekce na obtížnost bahnění (1. bezproblémové bahnění, 2. bahnění s asistencí chovatele, 3. obtížné bahnění s asistencí chovatele, 4. obtížné bahnění s asistencí veterinárního lékaře, 5. císařský řez) se provádí již dlouhou dobu a zařazují se ovce, které se obahní bez asistence chovatele, tedy bod 1. MCHB po porodu se posuzuje jako chování bahnice při manipulaci s jejími jehňaty chovatelem (1. bahnice vytváří kontakt s jehnětem během manipulace s jehnětem; 2. bahnice zůstává ve vzdálenosti 1 m od jehněte při manipulaci s jehnětem; 3. bahnice je ve vzdálenosti 1 – 5 m a okamžitě se vrací k jehněti; 4. bahnice opouští jehně a vrátí se okamžitě, jakmile chovatel od jehněte odejde; 5. bahnice nechá jehně a nejeví o něj zájem ani po odchodu chovatele od jehněte). V předkládané studii byly kromě MCHB, šetřeny vlivy porodní hmotnosti jehněte, tělesné kondice matek (BCS) v době březosti nebo klimatických podmínek v průběhu bahnění na ukazatele přežitelnosti jehňat po narození. MCHB se ukázalo jako zásadní ukazatel v průběhu odchovu jehňat, zvláště pak u jehňat z trojčat. Nejlepších ukazatelů odchovu dosahovaly matky s hodnocením 1 nebo 2 body, což jsou hodnoty, k jakým by měla být směřována selekce zvířat. Optimální porodní hmotnost jehňat z hlediska jejich přežitelnosti byla stanovena mezi 5,5 až 6 kg. Výrazně těžší nebo naopak extrémně lehká jehňata po porodu vykazovala problémy z hlediska nižší životaschopnosti popř. z hlediska výskytu obtížných porodů. Porodní hmotnost jehňat je také ovlivněna BCS v průběhu březosti. Proto bylo navrženo udržovat BCS v průběhu březosti až do porodu kolem hodnoty 3. Z tohoto důvodu je důležité včas identifikovat početné vrhy ještě během gravidity ovcí a vytvářet samostatné skupiny tak, aby nedocházelo k překrmování matek s jedináčky či dvojčaty nebo naopak ke snížené krmné dávce bahnic s početnějšími jehňaty ve vrhu. Také starší bahnice, zejména s výskytem trojčat, potřebují výrazně vyšší pozornost chovatele, aby byly schopny realizovat svůj potenciál. Zásadní pro přežitelnost jehňat jsou také klimatické podmínky a to jak po narození jehňat, tak již v době březosti matek. Proto je potřeba zajistit ustájení popř. adekvátní přístřešky/úkryt v případě celoročního ustájení bahnic na pastvinách. Rozšíření spektra pozorovaných ukazatelů v chovatelské evidenci, zahrnující informace ohledně mateřského prostředí a chování může pomoci optimalizovat/zlepšit přežitelnost jehňat, což jednoznačně dokumentují také výsledky této studie.
| Přílohy |
 everett-hincks-2008-259-s.docx |