Anglicky: Symposium review: Colostrum management and calf nutrition for profitable and sustainable dairy farms
Zdroj: A. J. Heinrichs, C. M. Jones, P. S. Erickson, H. Chester-Jones, and J. L. Anderson.2019. Symposium review: Colostrum management and calf nutrition for profitable and sustainable dairy farms. J. Dairy Sci. 103:5694–5699
Klíčová slova: "https://doi.org/10.3168/jds.2019-17408"
Dostupný z: tele, kolostrum, mléčná náhražka, pasterace mleziva
Mlezivová výživa je stále nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím zdraví telat a řízení mlezivové výživy je kritickým bodem na všech farmách dojeného skotu. Ze studie o rutinních postupech mlezivové výživy v USA v roce 2007 (Pennsylvánii) vyplynulo, že složení mleziva zůstává stejné jako v předchozích dekádách, ale že existují významné rozdíly mezi farmami. Nejvíce znepokojivým faktem bylo velmi silné bakteriální znečištění mleziva, což zvyšuje nebezpečí kolostra jako prostředku přenosu paratuberkulózy. Pasterace mleziva od 30 do 60 minut při 60°C spolehlivě snižuje jeho běžnou bakteriální kontaminaci, zároveň ale při ní dochází ke snížení obsahu IgG (o cca 5 %). I přes nižší obsah IgG měla telata krmená takto ošetřeným mlezivem vyšší hladiny IgG v séru. Na základě řady studií bylo doloženo, že právě nízká bakteriální kontaminace mleziva umožňuje lepší absorpci IgG u novorozených telat. Ačkoli je tepelné zpracování mleziva výborným prostředkem ke snížení jeho kontaminace bakteriemi a zvýšení absorpce IgG, dochází při něm i k negativnímu působení na řadu další bílkovin v mlezivu, které mají svoji roli v imunitě, enzymatických, transportních či zprostředkujících procesech v organismu.
U kolostrálních náhražek byl testován vliv přídavku laktoferinu, který podporuje rozvoj střeva a imunity. I když byl zaznamenán pozitivní vliv na koncentraci IgG u telat při jeho zkrmování, v komerčně vyráběných náhražkách je laktoferin díky výrobním postupům (zahřívání) významnou měrou denaturován. V řadě studií byl testován i doplněk NaHCO3 (jedlá soda / soda bicarbona), protože výživa suchostojných krav má vliv na složení kolostra a využití IgG u telat, a např. DCAB dieta může mít negativní vliv prostřednictvím acidózy. Nebyly získány jednotné výsledky, což je vysvětlováno různým acidobazickým stavem u testovaných novorozených telat (v některých studiích byly v acidóze, v jiných v alkalóze).
Diskutována byla také otázka vlivu krmení mlékem či náhražkami na budoucí produkci zvířat. Při testování vlivu frekvence napájení nebyl prokázán rozdíl v růstu telat do odstavu krmených 2 x denně versus napájených 3, resp. 4 x. Bylo ale potvrzeno, že krom růstu a zdraví i množství příjmu jadrného krmiva, resp. proteinu a ME ze starteru má pozitivní vliv na produkci mléka v první laktaci (na každých 100 g přijatého starteru/den v období mléčné výživy připadá vzestup mléčné produkce o 150 kg mléka).
Závěrem lze říci, že zahraniční práce zabývající se řízením kolostrální výživy, ošetřováním mleziva a užíváním doplňků přinesly řadu užitečných informací pro chovatele dojnic. Množství krmeného mléka a četnost krmení v nich mělo menší vliv, zatímco příjem jádra (starteru) a krmení mléčných náhražek mělo ekonomicky významný vliv na užitkovost prvotelek. Další studie k optimalizaci výživy a managementu telat na mléčné výživě musí následovat pro ziskovost a udržitelnost chovů dojeného skotu.
