Anglicky: Review: Insect meal: a future source of protein feed for pigs?
Zdroj: DiGiacomo, K., Leury, B.J. 2019. Review: Insect meal: a future source of protein feed for pigs? Animal, 13, 12, 3022-3030.
Klíčová slova: "https://doi.org/10.1017/s1751731119001873"
Dostupný z: udržitelnost, larva, bráněnka, alternativní protein
Review se zaměřuje na potenciální úlohu hmyzu jako zdroje bílkovin ve výživě prasat. Produkce živočišných proteinů pro lidskou spotřebu je často kritizována pro svůj dopad (ať už skutečný nebo domnělý) na tvorbu skleníkových plynů, využití zemědělské půdy a vody a na biodiversitu. Avšak produkce masa v globálním měřítku stále stoupá. Pěstování sóji, která je hlavním zdrojem rostlinných proteinů využívaných v krmných dávkách pro monogastry, je spojováno s negativním dopadem na životní prostředí vzhledem k jejím nárokům na zemědělskou půdu, spotřebu vody a nutnost jejího transportu na velké vzdálenosti. Potenciálním alternativním krmivem pro prasata, které však ve větším měřítku dosud nebylo odzkoušeno, je hmyz. Většina druhů hmyzu produkuje malá množství skleníkových plynů a má nízké nároky na půdu a spotřebu vody. S hodnotami konverze krmiva blížícími se 2,0 je efektivita produkce hmyzu podstatně vyšší než u tradičních druhů hospodářských zvířat. Další výhodou je, že hmyz dokáže konvertovat potravinové a krmivové odpadní materiály na produkty s vysokým obsahem bílkovin a tuku, které jsou využitelné jako zdroje krmiva pro hospodářská zvířata.
Výrobou potravin a krmiv z hmyzu se v současnosti zabývá řada firem, avšak žádná ve velkovýrobním měřítku. Obyvatelé západních zemí mají určitou averzi ke konzumaci potravin z hmyzu, ale lze se domnívat, že využití hmyzu jako krmivo pro zvířata nebude představovat problém. Další překážkou jsou legislativní omezení. Není pravděpodobné, že by nyní v EU byl za účelem zkrmování hospodářským zvířatům povolen chov hmyzu založený na využití živočišných odpadů a hnoje. Avšak další výzkum a posun v chápání produkčního procesu, kterým by byla zajištěna bezpečnost produktu, by mohl být stimulem pro změnu těchto nařízení.
Chemické složení a velikost hmyzu je dána druhem a přijímaným krmivem. Složením krmiva lze modifikovat finální proteinové a bílkovinné složení hmyzích produktů a tím způsobem lépe odpovídat požadavkům využití v různých produkčních systémech nebo u různých kategorií prasat. Živinové složení larev anebo dospělého hmyzu lze měnit i prostřednictvím sušení anebo jiných metod zpracování. Kvalita hmyzího proteinu bude ovlivněna rovněž věkem anebo vývojovým stádiem hmyzu, zejména v důsledku tvorby chitinu, nestravitelného polysacharidu vyskytujícího se v kutikule dospělého hmyzu. Experimentálně byla v krmné dávce pro selata a předvýkrm nahrazena sója částečně odtučněnými larvami mouchy bráněnky (Hermetia illucens), což se významně neprojevilo na parametrech růstu. Náhrada sóji těmito larvami u prasat ve výkrmu (částečně odtučněné, 61 % hrubý protein, 14 % tuk) neměla za následek žádné negativní ovlivnění výsledné kvality a naopak zvýšenou senzoricky hodnocenou šťavnatost vepřového masa. Rovněž bylo zjištěno, že hřbetní tuk prasat krmených těmito larvami obsahoval vyšší podíl polynenasycených mastných kyselin.
Klíčovým faktorem pro využití jakéhokoli nového produktu je jeho bezpečnost. Produkt nesmí obsahovat škodlivé patogeny, bakterie, chemické toxiny, těžké kovy atd. Zdá se, že největším problémem by u některých druhů hmyzu hmyzu mohl být obsah těžkých kovů. Je však zapotřebí další výzkum zaměřený na tuto oblast.
