Anglicky: Reproductive performance of “nurse sows” in Danish piggeries
Zdroj: Bruun, T. S., Amdi, C., Vinther, J., Schop, M., Strathe, A. B., Hansen, C. F. 2016. Reproductive performance of “nurse sows” in Danish piggeries. Theriogenology, 86, 981–987.
Klíčová slova: "délka laktace, kojné prasnice, následná užitkovost"
Dostupný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0093691X16001424
Článek popisuje využívání kojných prasnic v Dánských chovech. Využívání kojných prasnic je běžnou praxí, především díky stále větší velikosti vrhů. V chovech se běžně využívají dvě metody vytváření kojných prasnic. První metoda, která není úplně běžná, je tvorba kojné prasnice v jednom kroku. To znamená, že prasnice, která bude využita jako kojná, odstaví svá selata ve věku minimálně 21 dní (podle právních předpisů EU, směrnice Rady EU 2008/120 / EC) a tím je připravena na přijmutí dalších selat z cizího vrhu. Nový vrh se ve většině případů skládá ze selat, která jsou stará přibližně 12 hodin a jsou ve svém původním vrhu přebytečná. Doba, po kterou setrvaly u své matky, byla nutná pouze pro příjem kolostra. Druhá metoda je více využívaná a spočívá v tvorbě kojných prasnic ve dvou krocích. Pro tvorbu kojných prasnic se využívají prasnice v různých stádiích laktace. V této metodě přesouvá prasnice číslo 1 svá selata ve stáří 4 – 8 dnů k prasnici číslo 2, která odstavila svá selata v minimálním věku 21dní a náhradní selata bude kojit do věku minimálně 21 dní. Po přesunu vlastních selat prasnice číslo 1 obdrží vrh, který se sestává z nově narozených selat, která jsou ve vlastním vrhu přebytečná. Kojné prasnice se klasifikují jako prasnice, u kterých lze prokázat v záznamech dvě ostavení v průběhu jedné laktace. To znamená odstavení vlastního vrhu ve věku minimálně 21 dní a ještě jednoho dalšího vrhu. Prasnice, které nejsou kojné během laktace, odstaví pouze jeden vlastní vrh.
Důležitým aspektem je kvantifikace reprodukčního výkonu kojných prasnic na následných vrzích. Pro prokázání vlivu využití kojných prasnic na následnou užitkovost, byly využity prasnice s minimem 14.5 živě narozených selat na vrh. Průměrná délka laktace pro kojné prasnice byla 40,3 dne a pro prasnice, které jako kojné využity nebyly, 27,8 dní. Kojné prasnice odstavily v průměru 12,4 svých selat a následně 11,5 selat, zatímco ostatní prasnice, které nebyly využity jako kojné, odstavily 11,7 selat v jediném odstavu. Nebyl prokázán žádný rozdíl v rychlosti zabřezávání v následném reprodukčním cyklu. Dále nebyly prokázány žádné negativní účinky u prasnic, které byly vybrány jako kojné, na následnou reprodukční užitkovost. Naopak kojné prasnice na následných vrzích disponovaly větším počtem živě narozených selat ve vrzích. Nejvíce se prasnice využívají jako kojné v rozmezí prvního až třetího vrhu. Jako kojné prasnice se využívají prasnice, které disponují většími vrhy. Prodloužená laktace u kojných prasnic nemá žádný negativní dopad na následnou reprodukční užitkovost kojných prasnic.
