Zdroj: Hůla, J. 2000. Půdoochranné technolgie zakládání porostů plodin. Praha, ÚZPI, 46s.
Klíčová slova: "půdoochranné technologie, technika, mělké zpracování půdy, hluboké zpracování půdy, vodní eroze"
Autor v publikaci uvádí přednosti i rizika půdoochranných technologií. Mezi přednosti zařazuje úsporu motorové nafty (díky snížení hloubky a intenzity zpracování půdy) až o 80 %, úsporu času, omezení eroze půdy a jejího zhutnění, zlepšení půdní struktury a v neposlední řadě rovněž ochranou vod před znečištěním nitráty (bezorebné technologie významně omezují tvorbu a akumulaci nitrátového dusíku v půdě). Mezi rizika autor zahrnuje vyšší nároky na kvalifikované používání herbicidů a jiných agrochemikálií pro ochranu rostlin, vyšší úrovní znalostí pěstitele.
Úspora nákladů při vlastním zpracování půdy je tak zčásti „kompenzována“ zvýšením nákladů na hnojení a ochranu rostlin. S ohledem na to, že bezorebné technologie zpracovávají pouze mělkou vrstvu půdy s vysokým obsahem rostlinných zbytků, může mít uvedené dopad například na pomalejší mineralizaci organické hmoty, případně změnou přístupnosti některých živin oproti konvenčnímu zpracování s orbou. Dalšími riziky může (ale nemusí) být pomalejší prohřívání na jaře, případně rizika opakovaných rotací obilovin po sobě (zhoršené klíčení, hromadění nerozložených zbytků u povrchu = rozvoj mykotoxinů a fytoncidů apod.), větší výskyt hrabošů případně některých plevelů. Jako další rizika je uváděna i výrazná obměna strojového parku.
V rámci vhodných strojů pro mělké zpracování půdy jsou uváděny talířové kypřiče (výkonnost je příznivě ovlivněna rychlostí až 12 km/h), radličkové kypřiče (zdůrazněna přednost šípových podřezávacích radliček), prutové brány (rychlosti až 15 km/h, které by měly dle autora být používány šikmo na směr jízdy sklízecí mlátičky) případně některé další stroje pro velmi mělké kypření půdy (kypřič s pružnými rotory). V rámci strojů pro hluboké (30–40 cm) zpracování půdy autor uvádí dlátové kypřiče s šikmo postavenými slupicemi opatřených břitem a dlát s navazujícími nastavitelnými křídly, kterými se reguluje intenzita kypření. Tyto stroje se používají pro periodické podpovrchové kypření a narušení zhutnělých vrstev bez vynášení zeminy z větších hloubek.
Jak autor uvádí jako aktuální problémy při setí do nezpracované či pro setí do minimálně zpracované půdy jsou nízké strniště předplodiny a rovnoměrné rozptýlení podrcené slámy po obilovinách. Může rovněž docházet k většímu kontaktu mělce zapravené slámy a osiva (horší vododržnost a potenciální inhibiční účinek při rozkladu slámy). Tento inhibiční účinek klesá s délkou řezanky, roztřepeností podrcené slámy a dobou mezi sklizní předplodiny a výsevkem následné plodiny.
