Anglicky: Production of grand fir at a young age
Zdroj: Fulín, M., Remeš, J. 2015. Produkce jedle obrovské v mladém věku. Zprávy lesnického výzkumu, 60(4), 262-266. ISSN 0322-9688
Klíčová slova: "jedle obrovská, produkce, tloušťkový přírůst, vyšší polohy"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/419.pdf
Vedle Dubu červeného a Douglasky tisolisté patří Jedle obrovská k nejvýznamnějším introdukovaným dřevinám s vysokým produkčním potenciálem. Větší míra zalesňování v praxi souvisela i s odumíráním domácí jedle bělokoré a snahou zahrnout do porostní skladby jiné druhy jedlí nebo dokonce jejich křížence. Jedle obrovská se vyznačuje intenzivním růstem a na vhodných lokalitách může předstihnout i jinak nejproduktivnější dřevinu temperátní zóny, douglasku tisolistou. Autoři v článku dokumentují růstový potenciál jedle obrovské v oblasti, kde byla zaváděna jako náhrada za chřadnoucí jedli bělokorou a vyhodnotili její potenciální přínos pro produkci lesních porostů a plnění dalších funkcí lesů.
Experimentální šetření bylo provedeno v porostech nacházejících se na lokalitě Babín v oblasti Českomoravské vrchoviny v blízkosti CHKO Žďárské vrchy, v majetku firmy Kinský Žďár, a. s. Byly vybrány tři porosty ve věku 20 let, které se nacházejí v 5.–6. lesním vegetačním stupni v přírodní lesní oblasti č. 16 – Českomoravská vrchovina.
Biometrické údaje byly v zjišťovány na kruhových zkusných plochách o poloměru 5,65 m (velikost 100 m2). Na zkusných plochách byly u jednotlivých stromů změřeny: výčetní tloušťka s přesností 0,1 cm a celková výška přesnosti 0,1 m. Po získání hodnot obou dendrometrických veličin pro všechny měřené stromy byly pomocí objemové rovnice (Petráš, Pajtík 1991) zjištěny objemy jednotlivých kmenů, které byly základem pro stanovení zásoby porostních skupin. Následně byl pro tvorbu přírůstové analýzy pokácen na každé zkusné ploše vzorník, který odpovídal Weisseho střednímu kmeni. Po skácení byla nejprve změřena délka (odpovídající výšce) stromu s přesností na 0,1 m. Ve výšce 1,3m byl ze vzorníku odebrán kmenový kotouč s předem označenou severní orientací. Povrch kotoučů byl upraven vybroušením a poté naskenován v rozlišení 600 dpi. U každého kotouče byly přírůsty zjišťovány ve směru čtyř světových stran a poté zprůměrovány. Z měření byly vypočteny hodnoty běžného a průměrného tloušťkového přírůstu, které byly vyrovnány pomocí Korfovy tříparametrické růstové funkce (Korf 1972) v programu Statistica v. 12.
Na základě zjištěných výsledků došlu autoři k závěru, že jedle obrovská je produkčně zajímavou dřevinou i v našich podmínkách a má na stanovištích v 5. a 6. LVS a chudších půdách značný produkční potenciál. Jedle dosahuje vyšších zásob a hodnot přírůstu, než je tomu u domácích dřevin (smrk ztepilý, buk lesní). Kulminace tloušťkového přírůstu ve stejnorodých a stejnověkých porostech jedle obrovské nastává velmi brzy, dosahuje vysokých hodnot, a to i v případě sníženého přístupu světla. Jedle obrovská snese dostatek slunečního záření a vláhy v půdě, ale zároveň snese i zástin. První výchovné zásahy v hustých mlazinách je vhodné provádět po dosažení horní výšky cca 3–4 m a dále v intervalech 5 let až do dosažení věku 40 let. Intenzita zásahů by měla vždy udržet jedlový porost v uvolněném zápoji.
