Zdroj: Kujanová, K., Macháč, J. Příklady realizace, správy a údržby poldrů z Rakouska
Klíčová slova: "povodně, ochrana území, vodní družstvo"
Dostupný z: http://vodnihospodarstvi.cz/priklady-realizace-spravy-a%e2%80%afudrzby-poldru-z%e2%80%afrakouska/
Území určená k řízeným rozlivům povodní vyžadují existenci dostatečně velkého volného prostoru – zpravidla zemědělské půdy v soukromém vlastnictví a zároveň představují pro vlastníka omezení využívání, popř. narušení nebo snížení hodnoty majetku, které je třeba kompenzovat. Výměna zkušeností s kompenzačními mechanismy na zadržení povodní byla předmětem mezinárodního workshop v Rakousku v rámci projektu COST Action – CA16209 Natural Flood Retention on Private Land. V rámci workshopu byly navštíveny dvě obce Altenmarkt im Pongau a Mittersill, které využívají kompenzační schémata. Na realizaci opatření i na samotné kompenzační platbě se podílí místní obyvatelé a vlastníci ochráněných nemovitostí. V každé obci je schéma nastavené odlišně.
Obec Altenmarkt s 4 200 obyvateli leží na horním toku řeky Enns. Na základě modelu průtoku stoleté vody, podle kterého by při Q100 došlo k zaplavení velké části zastavěného území, se místní samospráva rozhodla přistoupit k zajištění povodňové ochrany obyvatel a jejich majetku. Rakouský vodní zákon obsahuje ustanovení, že si ochránění vlastníci majetku přispívají na realizaci opatření (obdobné ustanovení je i v § 86 českého vodního zákona). Jako nejvhodnější řešení se ukázala realizace bočního poldru nad obcí (s kapacitou 380 000 m3), jehož hráz je tvořena valem dálnice, a zároveň dílčími úpravami koryta řeky Enns. Celkové náklady 10 mil. eur byly z 84 % hrazeny státem, na zbývajících 16 % nákladů se podílela obec (627 000 eur) a jednotliví ochránění vlastníci (864 000 eur). Obec založila podle možnosti rakouského vodního zákona vodní družstvo. V současné chvíli sdružuje cca 1 200 členů (vlastníků nemovitostí) v záplavovém území. Realizovaná opatření jsou nyní ve vlastnictví vodního družstva. Vyjma jednorázového finančního příspěvku na realizaci opatření, ochránění vlastníci dále hradí individuálně stanovený roční příspěvek na udržování opatření (včetně vyplácení kompenzací). Vlastníkům pozemků v záplavovém území poldru je vyplácena „trvalá“ kompenzace 0,25 eur/m2/rok a v případě povodňové události jsou kompenzovány vzniklé škody (navrácení do původního stavu).
Město Mittersill s cca 5 400 obyvateli na horním toku řeky Salzach bylo již mnohokrát v historii postiženo povodněmi (např. 1931, 1966, 1985, 2002, 2005). Protipovodňová opatření zahrnují vybudování hráze poldru s kapacitou 1,7 mil. m3 a doplňková liniová opatření v podobě lokálních rozšíření koryta a ochranných zdí. Ze strany 64 dotčených vlastníků půdy v zátopě poldru i prostoru hráze nepřicházelo v úvahu pozemky odprodat, bylo tedy třeba nastavit podmínky pro realizaci opatření i v případě zaplavení půdy přijatelné pro všechny strany. Hospodařící farmáři požadovali např. pozvolné sklony hráze poldru (možnost obhospodařování technikou), zpracování mapy kvality půdy (pro posouzení škod vzniklých povodní), ocenění půdy, hospodářských budov a odvodňovacích zařízení dotčených zátopou, další podmínkou bylo ocenění škod po povodni nezávislým expertem a jejich kompenzace (navrácení zaplavené půdy do původního stavu včetně produktivity a vyčištění odvodňovacího systému atp.). S ohledem na povodně v roce 2005 bylo třeba jednat urychleně, proto zde nebylo založeno vodní družstvo jako v Altenmarkt im Pongau, ale obec přímo vyjednala kompenzační schéma se všemi dotčenými vlastníky (v prostoru poldru i ochráněnými). Snížení hodnoty půdy a omezení výnosů v zátopě poldru je kompenzováno podle nastaveného schématu, na kterém se finančně podílejí ochránění vlastníci. Celkové náklady 12,5 mil. eur byly z 82 % hrazeny státem, z 15 % vodním svazem Salzach Oberpinzgau a zbývající 3 % ze strany obce. Vlastníkem tělesa hráze je obec (realizována z veřejných prostředků), pozemky pod hrází ale zůstaly ve vlastnictví hospodařících zemědělců a obec je má dlouhodobě pronajaté (na 99 let).
Pozemky v záplavě poldru nad obcí Altenmarkt im Pongau byly původně určeny ke komerčním účelům a rozvoji obce, přesto zdejší obyvatelé dali přednost protipovodňové ochraně, jsou na zrealizovaná opatření poměrně hrdí a otevření podělit se o nabyté zkušenosti. Realizovaná protipovodňová opatření města Mittersill, která již v roce 2014 prověřila povodeň, zafungovala velmi dobře a obec tak již významně zúročila rychlé jednání při přípravě projektu.
V obou případech se jednalo o proces, který si od úvodních modelů až po finální realizaci opatření vyžádal 10 let. Ačkoliv do financování byli významně zapojeni vlastníci nemovitostí, realizace samotných protipovodňových opatření se bez prostředků poskytnutých státem neobešla. Každoroční kompenzace a údržba opatření jsou již ale kryty převážně z prostředků místních. V obou případech došlo k dohodě se stávajícími vlastníky pozemků, které slouží k rozlivu. Nebylo tak nutné realizovat výkupy. Území je i nadále využíváno pro zemědělské účely. Zapojení místních obyvatel do financování pak může vést k větší odpovědnosti a akceptovatelnosti opatření. Na příkladech z Rakouska je patrné, že významnou roli hrají samotné obce, které se významně podílí na vyjednávání podmínek kompenzací a finanční účasti vlastníků ochráněných pozemků/nemovitostí.
Výše uvedené zkušenosti by mohly nalézt uplatnění také v rámci protipovodňové ochrany na území ČR, kde sice existuje odpovídající legislativa, máme řadu území určených k řízeným rozlivům povodní i nastavený princip kompenzací povodňových škod, ale pozemky nejen pod hrází i v zátopě suchých nádrží jsou stále téměř výhradně vykupovány.
