Anglicky: Prevalence of lameness and associated risk factors in Canadian Holstein-Friesian cows housed in freestall barns
Zdroj: Solano, L., H. W. Barkema, E. A. Pajor, S. Mason, S. J. LeBlanc, J. C. Zaffino Heyerhoff, C. G. R. Nash, D. B. Haley, E. Vasseur, D. Pellerin, J. Rushen, A. M. de Passillé, K. Orsel. 2015. Prevalence of lameness and associated risk factors in Canadian Holstein-Friesian cows housed in freestall barns. J. Dairy Sci. 98:6978-6991.
Klíčová slova: "welfare zvířat, pohyb, dojený skot, management, komfort krav"
Dostupný z: http://dx.doi.org/ 10.3168/jds.2015-9652
Kulhání limituje mléčnou užitkovost dojeného skotu a představuje vážný problém welfare. Cílem této studie bylo určit prevalenci kulhání a identifikovat rizikové faktory spjaté s kulháním ve stádech dojeného skotu ustájených ve volném ustájení ve třech kanadských provinciích – Québec, Ontario, Alberta – a to na úrovni individuální krávy i na úrovni stáda. Ve 141 stádech holštýnského skotu byl vždy vybrán reprezentativní vzorek 40 krav, u kterých byl klasifikován stupeň kulhání. Celkem bylo vyšetřeno 5637 krav. Do souboru dat byly zahrnuty rovněž individuální informace o lézích na hleznech a délce paznehtů, skóre tělesné kondice (BCS), pořadí laktace, aktuální den v laktaci a nádoj a dále obecné informace o managementu (rutinní úklidové práce, nastýlání, koupele paznehtů) a o technologiích ustájení, u kterých je hypoteticky možná spojitost s kulháním krav (rozměry stáje, šíře krmiště, typ podestýlky a podlahy a její kluzkost).
Průměrná velikost studovaných stád byla 124 krav s průměrnou užitkovostí 10 238 kg mléka za laktaci. Prevalence kulhání se ve stádech pohybovala od 0 do 69 %, průměrně 20,8 %. 10 % nejlepších farem mělo prevalenci <8 % a v 10 % nejhorších farem kulhalo více než 35 % krav. Prevalence se zvyšovala se zvyšujícím se pořadím laktace – ve srovnání s prvotelkami měly krávy na 2., 3., a 4. a vyšší laktaci 1,6krát, 3,3krát a 4krát vyšší pravděpodobnost, že budou kulhat. Pravděpodobnost kulhání byla také vyšší u krav s nízkou tělesnou kondicí – u kondičního skóre ≤2,5 to byla pravděpodobnost 1,6krát vyšší než u krav s vyšším skóre. Při BCS ≤2,5 kulhalo27 % krav. Léze na hleznech či přerostlé paznehty rovněž zvyšovaly pravděpodobnost kulhání – 1,4krát a 1,7krát. Opačný trend se však ukázal u užitkovosti – při zvýšení denního nádoje o 1 kg mléka se snížila pravděpodobnost kulhání o 3 %. Podíl kulhavých krav byl vyšší ve stádech pod 100 ks, ale nižší ve stájích s podkladem loží z písku nebo hlíny, či s podestýlkou ≥2 cm hlubokou. Krávy ve stájích s velmi kluzkou podlahou měly 2krát vyšší pravděpodobnost, že budou kulhat ve srovnání s kravami na nekluzkých podlahách. Koupele paznehtů rutinně provádělo 87 % farem.
Široké rozpětí prevalence kulhání je připisováno velké variabilitě technologií a managementu v jednotlivých podnicích. Kulhání ve stádech dojeného skotu by se mohla snížit, pokud by se zlepšil management u starších, hubených a zraněných krav a pokud by byla věnována dostatečná pozornost bezpečnosti a vhodnosti technologií – zejména podlahám a ložím.
| Přílohy |
 solano-kulhani-abstrakt-def.docx |