Anglicky: Prevalence and risk factors for lameness in insulated free stall barns in Finland
Zdroj: Sarjokari, K., K. O. Kaustell, T. Hurme, T. Kivinen, O. A. T. Peltoniemi, H. Saloniemi, P. J. Rajala-Schultz. 2013. Prevalence and risk factors for lameness in insulated free stall barns in Finland. Livestock Science Volume: 156 Issue: 1-3 Special Issue: SI Pages: 44-52.
Klíčová slova: "ustájení, volná stáj, dojnice, kulhání"
Dostupný z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1871141313002709?via%3Dihub
Kulhání je bolestivý stav, který narušuje fyziologii, chování a welfare dojeného skotu. Cílem této studie bylo zjistit prevalenci kulhání ve stádech dojeného skotu a jeho souvislosti s ustájením krav a managementem chovu, dále identifikovat slabá místa managementu a špatně fungující zařízení, která mohou přispívat ke zvýšenému výskytu kulhání krav ve stádě. Data byla shromážděna jednak dotazníkovým šetřením (management chovu a názory chovatelů na funkčnost technologií ve vztahu ke kulhání) a jednak sledováním a měřením školených výzkumníků při osobních návštěvách.
Byla skórována chůze 3459 krav z 87 stád. 23 % hodnocených krav kulhalo (skóre kulhání 3 – 5 od lehce abnormální chůze až po silné kulhání). Medián prevalence kulhání ve stádu byl 21 % při rozpětí od 2 do 62 %, přičemž 10 % nejlepších stád mělo prevalenci kulhání pod 7 % a v 10 % nejhorších stád kulhalo více než 41 % krav. Při srovnání plemen holštýnské a ayrshire byla zjištěna vyšší pravděpodobnost kulhání (OR) u holštýnského skotu 1,6 krát vyšší (CI 1,3 – 1,9) než u ayrshire. Více kulhajících krav se nalézalo mezi kravami na druhé a vyšší laktaci než mezi prvotelkami (OR 2,1 (CI 1,7 – 2,8) a 6,0 (CI 4,8 – 7,7).
Prevalence kulhání souvisela s následujícími technologickými prvky: povrchem resp. kluzkostí podlah v pohybových chodbách, šířkou krmiště, typem napajedel a typem žlabové zábrany. Vyšší procento kulhání bylo zaznamenáno u stád ustájených ve stájích s velmi kluzkou podlahou než ve stájích s málo kluzkou nebo nekluzkou podlahou. Nižší intenzita kulhání byla ve stádech, která měla šířku krmiště širší než 340 cm, a to v porovnání se stády, kde byla krmištěm užší než 320 cm. Oddělení krmných míst u krmného stolu mělo pozitivní vliv na prevalenci kulhání ve srovnání s přístupem bez oddělených míst (tradiční žlabové zábrany). Většina chovatelů neměla správně nastavenou výšku vymezovací zábrany boxových loží. Dále na více než polovině studovaných farem byl problém s odstraňováním mrvy ze stájového objektu. Nejčastěji popisovanými problémy v oblasti zoohygieny a odklizu mrvy/kejdy ze stáje, a to ve vztahu ke zdraví paznehtů, byly: nekvalitně zhotovené betonové podlahy (nerovnosti, povrchová úprava), špatně udělaná profilace podlah, častá poruchovost a nevhodný design stacionárních zařízení pro odkliz mrvy/kejdy ze stáje apod. Autoři této studie konstatují, že v řadě hodnocených stád by mohlo být dosaženo lepšího zdraví paznehtů, pokud by byla uskutečněna úprava rozměrových parametrů boxových loží, boxová lože by byla opatřena komfortnějšími matracemi, nebo vyšší vrstvou podestýlky a byl správně navržen systém odklizu mrvy/kejdy z pohybových chodeb. Autoři této práce také jednoznačně doporučují pravidelné vzdělávání chovatelů a projektantů staveb a stájí pro chov skotu, a to v oblasti vlivu technologií na zdraví paznehtů.
| Přílohy |
 stanel-abstrakt-4.docx |