Anglicky: Use of Gisela 5 for Sweet cherries

Zdroj: Vercammen, J., Van Daele, G. And Vanrykel, T. 2014. Use of Gisela 5 for Sweet cherries. Acta Hort., No. 1020, pp. 395-400

Klíčová slova: "zakrslá podnož, gisela 5, únava půdy"

Dostupný z: http://apps.webofknowledge.com/Search.do?product=WOS&SID=D1kkkI3K1tdbY9wkjWt&search_mode=GeneralSearch&prID=05e8db76-3619-4f4b-a144-fd4622059a3d


V analogií s podnoží M 9 pro jabloně je nalezení zakrslé podnože, která umožní stromům raný vstup do plodnosti a redukuje růst do takový míry, aby bylo možné sklízet stromy ze země. Podnož Gisela 5 je hybrid z křížení Prunus cerasus a Prunus canescens. Je to středně až slabě vzrůstná podnož. Doporučovaný spon výsadby je 5 x 3 m nebo 4 x 2 m. Stromy dorůstají do 3-4 metrové výšky, což umožňuje instalaci krycího systému. Hodnocení nárůstu kmene odrůdy ´Kordia´, která rostla na podnožích Colt, Limburgse Boskriek (Prunus avium), Weiroot 13 a Gisela 5 ukázalo, že stromy na Gisela 5 rostly nejpomaleji. S ohledem na sklizeň se ukázal skvělý výsledek podnoží Gisela 5 a Weiroot 13. Gisela 5 indukovala velmi velké plody. Opakovaná výsadba třešňového sadu je spojená s komplikacemi ohledně únavy půdy. Podnož Colt je velice vhodná pro opakovanou výsadbu, protože dobře narůstá a plodí lépe než podnož Limburgse Boskriek. Gisela 5 nemá tak dobré výsledky jako Colt, ale růst a plodnost je lepší než podnož Limburgse Boskriek.

 

Sklizeň s Gisela 5 je velmi vysoká s velmi dobrou a vyrovnanou velikostí plodů. Ovšem v suchých podmínkách mohou být třešně někdy příliš malé. Toto může být vyřešeno velice jednoduše pomocí závlahy. Gisela 5 je vhodná pro většinu moderních odrůdy třešní. Tato podnož je nejvhodnější pro intenzivní výsadby. Původní záměr, malý a lehce kontrolovatelný strom, byl dosažen s použitím podnože Gisela 5. Stromy vstupují do plodnosti dříve, což by mělo zkrátit dobu potřebnou k dosažení návratnosti investic ze založení sadu. Dále je také jednoduší zintenzívnění produkce a zakrytí sadu proti dešti a ptákům s použitím podnože Gisela 5.

Zpracoval/a: Ing. Pavol Suran, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o., suran@vsuo.cz