Anglicky: Potential of combined forest regeneration method on disturbed areas at lower altitudes
Zdroj: MARTINÍK, A., DOBROVOLNÝ, L., HURT, V. 2016. Potenciál kombinované obnovy lesa na kalamitních holinách nižších poloh. Zprávy lesnického výzkumu, 61(2), 125-131. ISSN 0322-9688.
Klíčová slova: "kalamitní holina, výsadba, sukcese, buk, dub"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/443.pdf
Tento článek se zabývá analýzou různých metod obnovy lesů po větrné kalamitě Antonín v červnu roku 2010. Autoři článku si vytýčili vyhodnotit úspěšnost a nákladovost různých variant obnovy lesa (celoplošná umělá obnova, skupinová neceloplošná výsadba) v rámci dvou kalamitních holin v odlišných porostních a stanovištních podmínkách a doporučit optimální přístupy (metody) obnovy lesa, založené na kombinaci přirozené a umělé obnovy. Experiment byl proveden na dvou pozemcích: Vranov a Soběšice (Jižní Morava, Česká republika), které spadají do majetku ŠLP Křtiny, Mendelovy univerzity. Autoři se zaměřili na dvě cílové dřeviny-buk a dub, které zkoumali na zkusných plochách s oběma způsoby zalesnění (celoplošná a neceloplošná-skupinová). V každé lokalitě (Vranov a Soběšice) byla ponechána plocha srovnávací sukcesní. Zalesněné dřeviny byly sledovány v období 3 let. Neceloplošné zalesnění bylo úspěšnější v lokalitě Vranov. To bylo dáno zejména skutečností, že se zde vyskytovalo hojnější přirozené zmlazení všech dřevin.
Výrazně limitujícími faktory úspěšné obnovy na zájmových stanovištních byly vyhodnoceny zvěř a buřeň. Autoři prokázali, že metoda umělé neceloplošné obnovy s nízkým počtem rostlin na relativně malé ploše podobné hnízdové výsadbě nelze vzhledem k zjištěné nedostatečné přirozené obnově (plnící výchovnou a výplňovou funkci) považovat v současnosti za vhodnou. Obdobně byla vyhodnocena samotná sukcese, a to jak z důvodu nízké hustoty jedinců cílových dřevin, tak především pro jejich nepravidelné (neceloplošné) prostorové rozmístění po ploše. Jako racionální řešení v zájmových oblastech byla vyhodnocena varianta využití potenciálu přirozené obnovy s následným použitím umělé obnovy buď formou větších skupin, nebo celoplošně do míst, kde se přirozená obnova nedostaví.
Autoři v závěru konstatují, že je nutná delší sledovací doba, aby závěry byly více spolehlivé.
