Anglicky: Comparison of 1 M HCl and Mehlich 3 for Assesment of the Micronutrient Status of Polish Soils in the Context of Winter Wheat Nutritional Demands
Zdroj: Jolanta Korzeniowska & Ewa Stanislawska-Glubiak, (2015): Comparison of 1 M HCl and Mehlich 3 for Assessment of the Micronutrient Status of Polish Soils in the Context of WinterWheat Nutritional Demands, Communications in Soil Science and Plant Analysis, 46:10, 1263-1277
Klíčová slova: "1 m hcl, mehlich 3, stanovení mikroelementů, půdní testy, extrakce, nedostatek"
Dostupný z: http://dx.doi.org/10.1080/00103624.2015.1033537
Odběr živin rostlinami závisí nejenom na jejich koncentraci v půdě, ale také na spoustě dalších faktorů, včetně půdních vlastností jako jsou půdní struktura, hodnota pH, obsah organického uhlíku. Nedostatek mikroživin v půdě může vést ke snižování výnosů pěstovaných plodin, a proto je důležité stanovovat jejich obsah v půdě
a přístupnost pro rostliny pro další potřeby hnojení.
V Polsku se pro stanovení obsahu přístupných živin v půdě používá několik extrakčních metod, avšak stále více se prosazuje univerzální extrakční metoda Mehlich 3, která se používá pro stanovení základních makroprvků (P, K, Mg, Ca), tak i některých mikroprvků (Mn, Cu, Zn). Univerzálnost této metody jako vhodného diagnostického nástroje pro stanovení obsahu živin v půdě byla současně zkoušena v mnoha dalších státech světa na širokém spektru půd (Austrálie, Brazílie, Čína, Nový Zéland, Česká republika, Estonsko, Argentina…).
Studie se zabývá porovnáním výsledků dvou extrakčních postupů (1 M HCl a Mehlich 3) pro stanovení obsahu bóru, mědi, železa, manganu a zinku v souboru půd s rozdílnou hodnotou pH – v rozpětí od 5.0 do 7.5 (98 půdních vzorků s kyselou půdní reakcí, 105 vzorků se slabě kyselou půdní reakcí, 79 vzorků s neutrální reakcí, 48 vzorků s alkalickou půdní reakcí).
Chemické analýzy byly prováděny v akreditované laboratoři a dosažené výsledky byly statisticky vyhodnoceny.
Na základě dosažených výsledků byly zjištěny velmi silné korelační koeficienty mezi oběma použitými extrakčními metodami pro bór a zinek, následovaly měď a mangan. Pro železo korelační koeficient nepřekročil hodnotu 0.522 u žádné skupiny testovaných půd.
Nicméně dosažené výsledky mohou být velmi důležité pro náhradu dosud používané metody 1 M HCl metodou Mehlich 3 pro stanovování obsahu živin v půdách v Polsku.
