Anglicky: Animal Board Invited review: Comparing conventional and organic livestock production systems on different aspects of sustainability
Zdroj: Wagenberg, van C., P., A., Haas, de Y., Hogeveen, H., Krimpen, van M., M., Meuwissen, M. P., M., Middelaar, van C., E., Rodenburg, T. B. 2017. Animal, 11, 1839-1851.
Klíčová slova: "konvenční chov, ekologický chov, udržitelnost, skot, prasata drůbež"
Zejména v rozvíjejících se oblastech se jako důsledek rostoucí populace, vyšších příjmů a urbanizace v následujících letech výrazně zvýší spotřeba potravin živočišného původu. Na druhé straně současná úroveň živočišné produkce způsobuje výrazný tlak na životní prostředí prostřednictvím využívání omezených zdrojů a produkce skleníkových plynů. Proto je nutné zvyšovat úroveň ekonomicky rentabilní a sociálně přijatelné živočišné výroby, u které je však zároveň snížen negativní vliv na životní prostředí. Konvenční a ekologické chovy byly porovnány z hlediska různých aspektů udržitelnosti, včetně ekonomiky, produkčních ukazatelů, dopadů na životní prostředí, welfare zvířat a lidského zdraví. Práce se týkala chovů dojeného a masného skotu, prasat, kuřecích broilerů a nosnic. Zatímco konvenční chovy jsou charakterizovány vyšší intenzitou výroby (více produktivní plemena, moderní technika krmení, používání veterinárních přípravků a umělých hnojiv atd.), ekologické chovy se více zaměřují na zajištění potravin bez chemických reziduí získaných v souladu se standardy ochrany životního prostředí a welfare zvířat.
U konvenčních systémů byly obecně zjištěny nižší požadavky na pracovní sílu na jednotku produkce, nižší příjem na zvíře, vyšší užitkovost na zvíře a časové období, vyšší ukazatele reprodukce, lepší konverze živin, nižší nároky na rozlohu využívané půdy, nižší potenciál k acidifikaci a eutrofizaci na jednotku produkce, obdobné nebo lepší zdraví vemene a obdobná nebo nižší mikrobiologická kontaminace. Ekologické chovy se vyznačovaly vyšším příjmem na zvíře a zaměstnance na celý úvazek, nižším vlivem na biodiverzitu na jednotku produkce, stejnou nebo nižší pravděpodobností antibiotické rezistence vůči bakteriím a vyšším obsahem žádoucích mastných kyselin v kravském mléce způsobeném využitím pastvy.
Snaha o zvyšování konverze živin u hospodářských zvířat v posledních desetiletích vedla ke zvyšování množství zkrmovaných rostlinných produktů, např. obilovin, které jsou zároveň poživatelné pro člověka. Pro zachování budoucí potravinové bezpečnosti je nutné si uvědomit, že konzumace těchto produktů přímo člověkem je podstatně efektivnější než konzumace potravin živočišného původu od zvířat, kterým byly tyto produkty zkrmovány. Na druhou stranu je živočišná výroba pro zachování potravinové bezpečnosti důležitá v tom, že zvířata dokážou transformovat pro člověka nepoživatelná krmiva rostlinného původu do vysoce kvalitních potravin. Pro udržitelnost živočišné produkce je důležité krmení hospodářských zvířat vedlejšími a odpadními produkty z rostlinné výroby a potravinářského průmyslu, stejně jako využívání jinak nevyužívaných marginálních ploch k pastvě.
