Anglicky: Field testing of a Biomass-Fuelded Flamer for In-Row Weed Control in the Vineyard.
Zdroj: Pergher, G. Gubiani, R. Mainardis, M. 2019. Field testing of a Biomass-Fuelded Flamer for In-Row Weed Control in the Vineyard. Africulture 9 (10): 210. https://doi.org/10.3390/agriculture9100210
Klíčová slova: "vinohradnictví, vinohradnická technika, likvidace plevelů"
Dostupný z: https://www.mdpi.com/2077-0472/9/10/210/htm
Likvidace plevelných rostlin zejména v oblasti příkmenných pásů představuje v podmínkách vinohradnických provozů významný problém u mladých i plodných vinic. Omezení růstu plevelných rostlin přispívá ke snížení konkurence plevelů s keři révy vinné o vodu, živiny i sluneční záření. Odstraněním plevelů dochází k lepší cirkulaci vzduchu, což pozitivně působí na snížení výskytu chorob, škůdců a usnadnění sklizně hroznů. Vedle zavedené a cíleně uplatňované mechanické kultivace plevelných rostlin pomocí výkyvných sekcí se stále ve velké míře využívá chemická likvidace plevelů pomocí herbicidů.
Příspěvek se zabývá hodnocením účinnosti prototypu zařízení pro termickou likvidaci plevelných rostlin v oblasti příkmenného pásu vinic. Rostoucí zájem o ekologizaci produkce, kde je „přirozenost“ vnímána spotřebiteli jako přidaná hodnota, prohlubuje proces postupného omezování herbicidů v zemědělské praxi. Snad největší pozornost budí v posledních letech postemergentní herbicidy s účinnými látkami glyfosát, glufosinát-amonný, diquát. Hlavním důvodem jsou rostoucí obavy z nepříznivých účinků herbicidů na životní prostředí a lidské zdraví.
I přes skutečnost, že je aplikace herbicidů v podmínkách vinohradnických provozů široce zastoupena jsou postupně vyvíjeny a ověřovány nové metody umožňující odstranění plevelných rostlin, bez jejich použití. Příkladem jsou metody termického ničení plevelů založené na fyzikálních principech působení teplých spalin nebo horké vody či páry na rostlinná pletiva. Z pohledu konstrukce strojů se jedná o využití plynových hořáků, infračervených zářičů a systémů používající jako funkční médium horkou vodu, páru nebo pěnu. Uvedené metody mají poměrně dobrou účinnost, jsou však spojeny s velkou spotřebu energie z typicky fosilních paliv, jako je LPG nebo nafta.
Nový prototyp zařízení pro termickou likvidaci plevelných rostlin využívá jako energetický zdroj biomasu. Použití obnovitelného paliva má řadu výhod. Jedná o podstatné snížení emisí skleníkových plynů, snížení nákladů na palivo a možnost dalších úspor např. při využití pelet z odpadního réví vznikajícího při každoročním zimním řezu révy. Traktorové nesené zařízení je tvořeno ze zásobníku paliva (nosnost 200 kg dřevěných pelet), šnekového dávkovacího dopravníku, rotační spalovací komory, dvojice ventilátorů a výstupního kanálu pro usměrnění plamene do oblasti příkmenného pásu. Z výsledků měření vyplývá, že navržená konstrukční varianta zařízení spotřebuje 32,0 kg dřevěných pelet za hodinu, což na hektar ošetřené plochy představuje množství asi 49–65 kg. Z výsledků měření vyplývá, že souprava dosahuje v závislosti na podmínkách stanoviště pracovní rychlost v rozmezí 4,3–6,0 km/h. Účinnost zařízení se v závislosti na termínu provedení zásahu pohybuje v rozmezí 64–75 %.
Z hlediska dalších konstrukčních úprav a využití tohoto prototypu zařízení v provozních podmínkách bude nutné pozornost zaměřit na optimalizaci působícího termického účinku zejména ve vztahu k některým druhům plevelů (např. Chenopodium, Sonchus a Erigeron spp.), riziku poškození vinic nebo vzniku nekontrolovaných požárů, posílení prevence nehod v důsledku nepředvídaných událostí.
