Anglicky: Advances in prevention and therapy of neonatal dairy calf diarrhoea: a systematical review with emphasis on colostrum management and fluid therapy
Zdroj: Meganck V., Hoflack G., Opsomer G. (2014). Advances in prevention and therapy of neonatal dairy calf diarrhoea: a systematical review with emphasis on colostrum management and fluid therapy. Acta Veterinaria Scandinavica, 56:75. doi: 10.1186/s13028-014-0075-x.
Klíčová slova: "průjem telat, rehydratace, kolostrum"
Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4246539/
Průjmová onemocnění telat zůstávají celosvětově nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtnosti telat v období mléčné výživy. Průjmová onemocnění jsou vyvolávána jak infekčními, tak neinfekčními příčinami. Mezi čtyři nejdůležitější střevní patogeny způsobující vznik průjmů novorozených telat patří enterotoxigenní Escherichia coli (K99/F5), rotaviry, koronaviry a Cryptosporidium parvum. Veterinární lékaři by měli kromě léčby průjmujících telat poskytovat farmářům poradenství v prevenci a léčbě tohoto onemocnění. V přehledu je mj. konstatováno, že profylaktické podávání antimikrobiálních látek v mléce v prvních 2 týdnech života zvyšuje riziko výskytu průjmu o 28 % v porovnání s telaty, která antibiotika preventivně nedostala. Velký význam v prevenci průjmových onemocnění má důsledná hygiena prostředí a dodržování zásad turnusového chovu. V kontrole výskytu kryptosporidiózy hraje zásadní roli aplikace halofuginonu, která snižuje vylučování oocyst tohoto parazita. Pozitivní výsledky v prevenci kryptosporidiózy jsou však spojovány i s vakcinací březích krav proti E. coli, rota- a koronavirům. Publikace shrnuje aktuální poznatky v prevenci a léčbě neonatálních průjmových onemocnění telat (vyskytujících se do 1 měsíce věku) se zaměřením na důležitost kvalitního řízení kolostrální výživy a rehydratační terapie. Pro zdraví telat je důležité, aby kolostrum bylo nadojeno do 2 hodin po porodu a jeho kvalita kontrolována, aby byla použita pouze mleziva s dostatečnou koncentrací Ig. Vhodné je přidávat kolostrum do mléčné náhražky v prvních 2 týdnech života telat, což vede ke snížení výskytu průjmů. Velice důležité je zajistit dobrou bakteriologickou kvalitu mleziva, která je ovlivněna především způsobem dojení a skladováním mleziva. Pokud tele nepřijme kvalitní kolostrum jiným způsobem a přistupujeme k nucenému napojení, tak by příjem potřebných 150 – 200 g kolostrálních IgG měl zabezpečit nálev 4 l mleziva (v porovnání se 2 l, které jsou schopny zajistit potřebnou hladinu IgG při spontánním příjmu kvalitního mleziva). Důsledkem průjmu u telat jsou dehydratace, acidóza, nerovnováha elektrolytů a hypoglykémie, které by měli být upraveny pomocí rehydratační terapie. Při výskytu průjmu by měla být bezodkladně zahájena perorální rehydratační léčba, která by měla trvat ještě po ústupu příznaků. V případě těžké dehydratace by se mělo přistoupit k intravenózní rehydratační léčbě, jejíž součástí je korekce metabolické acidózy aplikací bikarbonátu.
| Přílohy |
 abstrakt-8.docx |