Anglicky: Review: Advances in Remote Sensing of Agriculture: Context Description, Existing Operational Monitoring Systems and Major Information Needs
Zdroj: Atzberger, C. 2013. Advances in Remote Sensing of Agriculture: Context Description, Existing Operational Monitoring Systems and Major Information Needs. Remote Sensing, 5, 949-981.
Klíčová slova: "identifikace nedostatků ve výnosech; ochrana životního prostředí; ochrana půdy; odhad výnosu; identifikace zemědělských kultur; stav vegetace; sledování sucha; fenologie plodin; detekce změn; odstranění rušivých vlivů."
Recenze poukazuje na to, jak silnou roli hraje dálkový průzkum Země v zemědělském sektoru. Informace získané dálkovým průzkumem jsou naléhavě potřebné pro množství zásadních rozhodnutí. Tato potřeba bude dále narůstat v budoucnu v souvislosti s některými očekávanými změnami v zemědělském sektoru, které budou souviset např. s dosažením potřebné bezpečnosti potravin a dodržováním některých environmentálních omezení. Například pro většinu pěstovaných plodin platí, že zvýšení jejich produkce mezi 45 až 70 % je možné identifikací nedostatků ve výnosech a jejich odstraněním. Dálkový průzkum přitom může pomoci s identifikací mezer ve výnosech a také s tím souvisejících problémů. Při použití tzv. masky korelace výnosů by to mělo být možné bez detailní znalosti porostu, protože bude k dispozici dostatek historických dat. Současně s tím mohou být identifikovány i environmentálně citlivé plochy pozemků za účelem jejich budoucí ochrany. Detekce fenologických indikátorů pomáhá nejen s identifikací různých pokryvů půdy a porostů (a jejich růstové kondice), současně však poskytuje důkazy pokračující globální změny. Při vhodném předběžném zpracování časových řad (jejich vyhlazení a vyplnění mezer), mohou být některé ukazatele, jako například začátek vegetačního období, odhadnuty s přesností na ± 7 dní. Vegetační problémy vyvolané lokálními meteorologickými podmínkami (např. suchem) mohou být snadno rozpoznány z vesmírného průzkumu a kombinovány s dalšími zdroji dat pro vymezení oblasti postižené stresem. Tato informace není důležitá pouze pro organizace zabývající se zajišťováním bezpečnosti potravin, ale může také pomoci při identifikaci zranitelnosti regionu např. suchem. Zjišťování a sledování trvalých změn je v oblasti ochrany půdy například důležité pro vytváření vazeb mezi politickými rozhodnutími, regulačními opatřeními a následnými aktivitami v oblasti jejího využívání. Problémem bude integrovat výše uvedené ukazatele tak, aby mohly být použity k odvození doplňujících informací.
V příspěvku je poukazováno na objektivní spojitosti různých metod dálkového průzkumu Země (bezpilotní prostředky – UAV a drony, letecký průzkum a družicové snímky) a na to, jak se tyto jednotlivé zdroje dat mohou vhodně doplňovat. Současný vývoj dává předpovědím v této studii zapravdu.
