Anglicky: On-site and off-site effects of wind erosion on European light soils
Zdroj: Riksen, M. J. P. M.,De Graaff. J. (2001). On-site and off-site effects of wind erosion on European light soils. Land Degradation & Development 12:1–11.
Klíčová slova: "lehké půdy, protierozní opatření, peněžité ztráty, náklady"
Na intenzivně obdělávaných lehkých půdách Evropy se větrná eroze může projevit on-site (v místě působení) nebo off-site (mimo místo působení) efektem. Výskyt větrné eroze, a tím i škod, které dokáže způsobit, závisí na využití území a způsobu obhospodařování půdy.
V rámci Evropského výzkumného projektu WEELS (Wind Erosion on European Light Soils) byly on-site a off-site efekty sledovány a vyhodnoceny. Posuzoval se negativní vliv některého z efektů včetně vyjádření peněžité hodnoty tohoto vlivu. Byla vybrána čtyři místa v Evropě (Velká Británie, Německo, Švédsko a Norsko) a tamější zemědělci měli za úkol poskytnout informace především o ztrátách na pěstovaných plodinách a o přídavných vstupech, které by bylo nutno vynaložit v důsledku těchto ztrát (např. znovuosetí pozemku).
V rámci této studie byla vyhodnocena území s vysokým potenciálem vzniku větrné eroze podle půdních vlastností a vegetačního krytu. Hodnotilo se skutečné erozní ohrožení na základě údajů z osevních postupů, přípravy půdy a prováděných protierozních opaření. K výpočtu byl využit počítačový model. Na závěr byly stanoveny peněžité ztráty on-site a off-site efektů.
Zemědělci ve čtyřech zmiňovaných testovacích zemích si byli dobře vědomi nebezpečí eroze a snažili se proto používat různá protierozní opatření. Díky těmto opatřením se následně snížily i náklady na odstraňování škod, které by větrá eroze mohla napáchat, ať již jako on-site nebo off-site dopad. V boji proti větrné erozi využívali zemědělci běžné techniky pro prevenci eroze (minimalizační technologie zpracování půdy, setí do krycí plodiny, hrázkování, úprava osevních postupů nebo rozmetání chlévského hnoje na povrch půdy). Nejdražší opaření byla použita jen u nejvýnosnějších plodin a pouze, pokud se osvědčila. Z pohledu nákladů se jako nejztrátovější jevilo pěstování cukrové řepy, řepky olejky, brambor a kukuřice. Pro cukrovou řepu a řepku olejku mohou tyto náklady dosáhnout jednou za 5 let i 500 € na ha.
Pro budoucí hospodaření v krajině je potřeba stanovit intenzitu větrné eroze co nejpřesněji, a to na úrovni jednotlivých majitelů pozemků/farmářů, aby tak mohla být eroze podchycena do nejlépe.
