Anglicky: Crop evapotranspiration estimation with FAO56: Past and future
Zdroj: Pereira, L.S., Allen, R.G., Smith, M., Raes, D. 2015. Crop evapotranspiration estimation with FAO56: Past and future. Agricultural Water Management 147, 4–20. http://dx.doi.org/10.1016/j.agwat.2014.07.031
Klíčová slova: "referenční evapotranspirace; plodinové koeficienty; metoda duálního plodinového koeficientu; evapotranspirace v nestandardních podmínkách; evapotranspirace z dálkového průzkumu země; budoucí vývoj"
Dostupný z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0378377414002315?via%3Dihub
Tento článek připomíná a reviduje postupy, uvedené v metodice FAO 56 k závlahám a odvodnění, týkající se stanovování plodinové evapotranspirace, který vyšel před více než 15 lety. Metodika představila upřesnění a možnosti použití operativního automatizovaného výpočtu evapotranspirace (ET) pro zemědělské a jinak využívané pozemky. Metodika zahrnovala aktualizovanou definici a postupy pro stanovení referenční ET, doplnění pro odhad plodinových koeficientů (Kc), použití metody duálního plodinového koeficientu pro oddělené stanovení plodinové transpirace a výparu z půdy a vylepšeného odhadu plodinové ET během vodního stresu, stresu plodin ze zasolení a stresů během dalších nestandardních podmínek. Všechny tyto postupy jsou v tomto článku postupně probírány. Vylepšené postupy pro výpočty referenční ET spočívaly zejména v zapracování specifických charakteristik referenčního travního porostu za použití globálně platné rovnice Penman–Monteith, sloužící jako živý referenční povrch. Tato standardizace ozřejmila použití Kc jako faktoru, který vztahuje hodnoty ET určité plodiny k definované referenční plodině. Tento článek dále představil metody pro odhad referenční ET při limitovaných meteorologických datech při zachování výpočtu pomocí rovnice Penman–Monteith. Pokroky ve výzkumu použití metody Kc zahrnovaly odhad Kc podle porostních charakteristik plodin, zejména výšky a pokryvnosti. Další vylepšení spočívaly v představení přímých technik pro použití metod duálního Kc prostřednictvím modelování pohybu vody v půdě a výparu v denním kroku. Dále jsou připomínány inovativní postupy, vycházející z použití prahových hodnot výnosu plodin a půdní salinity pro odhad snížení ET vlivem zasolení půdy. Dále jsou diskutována doporučení, týkající se úprav odhadů ET při mulčování, pěstování meziplodin a při řídkém zapojení vegetace. Úspěšné používání metody FAO; Penman–Monteith pro odhadování referenční ET a Kc spočívaly v jednoduchosti při zachování spolehlivosti a přesnosti a globální použitelnosti těchto metod. Článek se dále zabývá možnostmi a potřebami pro budoucí operativní a praktické využití výše uvedených metod, které míří k používání čím dál přesnějších meteodat, poskytovaných v čím dál přesnějších gridových formátech globálními společnostmi jako NOAA (National Oceanic Atmospheric Administration; USA) či ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts) pro GISové stanovování lokálních až regionálních hodnoto-ploch ET a Kc (resp. zvlášť Ke a Kc), ve vazbě na disponibilní data o půdách a časoprostorové dynamice půdní vláhy.
| Přílohy |
 pereira-et-al-2015.docx |