Česká technologická platforma pro zemědělství (ČTPZ)

Anglicky: Responses of greenhouse gas fluxes to experimental warming in wheat season under conventional tillage and no-tillage fields

Zdroj: Chun Tu1, Fadong Li1 Tu, C. & F. Li (2017) Responses of greenhouse gas fluxes to experimental warming in wheat season under conventional tillage and no-tillage fields. Journal of Environmental Sciences, 54, 314-327.

Klíčová slova: "oteplování klimatu, toky skleníkových plynů (n2o, ch4 , co2), konvenční zpracování půdy, minimalizace zpracování půdy, teplota půdy, vlhkost půdy"

Dostupný z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1001074216309883

---

Pochopení účinků oteplování na chování skleníkových plynů (N₂O, CH₄ a CO₂) vzhledem ke změně klimatu představuje hlavní environmentální problém. Nicméně je k dispozici jen málo informací o tom, jak působí oteplování na toky skleníkových plynů v zemědělské půdě Severočínské nížiny.

Pro vyhodnocení odezvy oxidu dusného (N₂O), methanu (CH₄) a oxidu uhličitého (CO₂) na oteplování v pšeničné sezóně 2012-2014 (období růstu pšenice, vždy říjen až červen následujícího roku) z konvenčních systémů zpracování půdy (KZ) a bez obdělávání půdy (MZ) (minimalizace zpracování půdy) byl použit experiment simulace zahřívání infračerveným zářením.

Výsledky ukázaly, že oteplování zvýšilo kumulativní emise N₂O o 7,7 % u konvenčního zpracování půdy, ale snížilo o 9,7 % v polích bez obdělávání půdy. Kumulativní CH₄ příjem a emise CO ₂ se zvýšily o 28,7 % (KZ) -51,7 % (MZ) a o 6,3 %(KZ) -15,9 % (MZ) v obou systémech zpracování půdy. Zjištěná závislost mezi toky skleníkových plynů, teplotou půdy a vlhkostí půdy naznačila, že dodávání vlhkosti do půdy pomocí zavlažování a srážek zvýšilo pozitivní oteplovací účinky na toky skleníkových plynů během těchto dvou období pšenice. V roce 2013 však dlouhodobý stres suchem způsobený oteplováním pomocí infračerveného záření a nižšími srážkami snížil emise N₂O a CO₂ na zahřívaných pokusných plochách. Naproti tomu zahřívání během této doby zvýšilo CH₄ emise z větších hloubek půdy. Během dvouleté sezóny pšenice oteplování výrazně kleslo o 30,3 % (KZ) a 63,9 % (MZ) měřitelné jednotky - trvalého potenciálu globálního oteplování (SGWP) u N₂O a CH₄ vyjádřeného jako ekvivalent CO ₂ na plochách s konvenčním zpracováním půdy a bez obdělávání půdy. 

Zvýšení emisí CO₂ v půdě však naznačilo, že budoucí oteplování by mohlo mít pozitivní zpětnou vazbu mezi uvolněním půdního uhlíku a globálním oteplováním v zemědělské půdě Severočínské nížiny.