Zdroj: Rederer, L. (2012). Ochranná pásma nádrží v povodí Labe. Vodní nádrže 2012. 85 - 89
Klíčová slova: "vodárenská nádrž, ochranná pásma, vodní zákon, monitoring"
Dostupný z: http://vodninadrze.pmo.cz/cz/stranka/vodni-nadrze-2013/
Státní podnik Povodí Labe má ve své správě pět vodárenských nádrží, kolem kterých jsou vyhlášena ochranná pásma.
Moderně pojatá ochranná pásma by již měla být zpracována ve formě, která mnohem reálněji odráží poměry v krajině nad vodárenskou nádrží. Poznání procesů skutečně ovlivňujících vodárenský zdroj by pro zpracování návrhu ochranných pásem mělo být neoddiskutovatelným standardem. Jedině takový přístup může přiblížit k realitě náročný cíl, jakým je úvaha o snížené potřebě úpravy pitné vody v duchu ustanovení Rámcové směrnice o vodě. Ve tvaru, v jakém se dnes ustálila podoba ochranných pásem vodárenských nádrží, lze rozlišit dvě základní formy. Primární je rozsah ochranných pásem (ať již I. nebo II. stupně) a sekundárně
režim, který by v těchto zónách měl být uplatňován. Pro akceptovatelnou argumentaci s veřejností při prosazování i obhajobě ochranných pásem je velmi důležité, zda je srozumitelně
definován účel ochranných pásem u konkrétního vodního zdroje. Mělo by být zřejmé na co je v chráněném území kladen důraz. Někde to může být především zájem na instalaci pouhé nárazníkové zóny před okolní exploatovanou krajinou, někde to může být snaha položit limity dalšímu turistickému využití, jinde může jít o nástroj k omezení odtoku splaškových vod, sledovaným účelem může být i úprava hospodaření v okolí nádrže nebo záměr omezit soustředěný odtok z povodí. Je téměř pravidlem, že cílů bude vždy více, ale je také téměř jisté, že ne všechny záměry budou splnitelné Jedním ze zásadních kritérii omezujících účinnost ochranných pásem u vodárenských nádrží, je rozloha těchto ochranných zón.
Vodní plochy nádrží mají obvykle desítky hektarů a linie břehů dosahují délky několika kilometrů. Z toho plyne, že území nad nádrží, která mohou ovlivňovat vodní poměry, jsou rozsáhlé plochy, obvykle ve vlastnictví někoho jiného než vodohospodářského subjektu. Zřizovatel ochranného pásma vodárenské nádrže tak musí obezřetně vyhodnotit, do jaké míry bude případná platba náhrady za prokázané omezení užívání pozemků a staveb přínosná pro ochranu zdroje, a do jaké míry lze připustit případnou minimalizaci ochranných zón. Řešení těchto úloh, je u každé vodárenské nádrže unikátní a zcela zásadním podkladem pro rozhodnutí jsou alespoň elementární podklady a znalosti o limnologických procesech, které chráněný vodárenský odběr ovlivňují.
Státní podnik Povodí Labe má ve své správě pět vodárenských nádrží, kolem kterých jsou vyhlášena ochranná pásma. Zemědělské hospodaření v povodí nad nádrží je typické pro vodárenská nádrž Vrchlice. Jedná se o tradiční zemědělskou oblast s řadou drobných provozoven. Je to nádrž středních a nižších poloh, ze které je odebírána voda pro celé Kutnohorsko a Čáslavsko– cca 55 000 zásobovaných obyvatel. V povodí je 33 sídelních útvarů, ve kterých žije téměř 3,5 tisíce obyvatel. Ze značně exploatovaného povodí nepřitéká do nádrže příliš kvalitní voda, obvykle se však v průběhu dlouhé doby zdržení voda v prostoru vzdutí zlepší do té míry, že k úpravě vody lze užívat běžné technologie. Cílem ochranných pásem na VD Vrchlice je především vytvořit bariéru mezi vodní plochou a ostatní intenzívně využívanou krajinou.
Ochranné pásmo prvního stupně zahrnuje pás lesa, který obklopuje velkou část vodní plochy. Ze zákona je vstup do tohoto území zakázán. Jedná se o účinné opatření, které přispívá nejen k ochraně samotného lesa, ale také významně omezuje nepovolený odlov ryb. Nepřehlédnutelným způsobem je instalací OP I. stupně zveřejněno, že s výjimkou vodárenských a vodoochranných aktivit, zde nelze provádět či plánovat žádnou jinou činnost. Význam území je zdůrazněn nejen informačními tabulemi, ale osvědčily se i pravidelné kontroly, jež ve spolupráci s kutnohorskou policí zajišťuje bezpečnostní agentura.
Ochranné pásmo druhého stupně má dvě funkce. V obci Malešic tvoří zónu, ve které stávající i budoucí činnosti musí být regulovány v souladu s vodoochranným významem území. Mimo obec zahrnuje bloky orné půdy na svazích údolnice nad nádrží. Je tím vytvořen půdorys pro budoucí náhradu dnes nevyhovujících kultur (řepka, krmné obilniny) za rostlinnou skladbu odolnější vůči půdní erozi. Nežádoucím průvodním jevem současné rostlinné skladby je permanentní aplikace pesticidů. Jsou to sice přípravky schválené pro aplikaci v ochranných pásmech, ale přesto pravidelné užívání těchto vysoce účinných preparátů nad vodárenským zdrojem musí být považováno za rizikový faktor. Ze stanoveného režimu vyplývá povinnost pro hospodářské subjekty pravidelně informovat o aplikovaných látkách na ochranu rostlin vodoprávní orgán i správce povodí. Mimo jiné jsou tyto údaje využívány k popisu transportních cest těchto látek, protože detekce jejich účinných složek není vzácná ani v samotné nádrži.
