Anglicky: An observational study of the dry period length and its relation to milk yield, health, and fertility in two dairy cow breeds
Zdroj: O´Hara, A. E., Holtenius, K Bage, R., Von Bömssen, C., Emanuelson, U. 2020. An observational study of the dry period length and its relation to milk yield, health, and fertility in two dairy cow breeds. Preventive Veterinary Medicine, 175:
Klíčová slova: "dojnice, stání na sucho, užitkovost, mléko"
Dostupný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167587719304635?via%3Dihub
Studie hodnotila souvislosti mezi délkou období stání na sucho a produkcí mléka dojnic, konkrétně množství energeticky korigovaného mléka (ECM). Dále bylo také hodnoceno zdraví a plodnost. Studie zahrnovala datový soubor zahrnující 78 577 laktací dojnic švédského červeného a holštýnského plemene, resp. a jejich kříženců. Do výzkumu byla zařazena stáda s nejméně 20 kravami. Stádo muselo obsahovat nejméně 20 % čistokrevných zvířat alespoň jednoho ze zmíněných plemen otelených v průběhu roku 2015/2016. Dojnice byly rozděleny do skupin podle parity a délky doby stání na sucho. Podle doby stání na sucho vzniklo celkem 6 skupin. Nejkratší doba stání na sucho byla 30-39 dní a postupně se doba stání prodlužovala o 10 dní, takže nejdelší doba stání na sucho byla 80-89 dní. Spojitost mezi dobou stání na sucho a výslednými proměnnými byla hodnocena pomocí lineárních a generalizovaných lineárních smíšených modelů.
Produkce ECM v prvních třech kontrolách užitkovosti a za 305-d laktace byla nejvyšší ve skupinách 50-59 dnů a 60-69 dnů, a nejnižší ve skupinách 30-39 dnů a 80-89 dnů ( P<0,001). Výskyt mastitid a počet somatických buněk (SCC) se mezi skupinami doby stání na sucho nelišil, s výjimkou třetí kontroly užitkovosti, kde krávy ve skupinách 40-49, 50-59 a 60-69 dní stání na sucho měly nižší SCC (P<0,001) než krávy ve skupinách 70-79 a 80-89 dní. Tento jev si autoři práce vysvětlují nižším nádojem v době zaprahování u dojnic s kratší dobou stání na sucho. Pravděpodobnost vyřazení ze stáda pro zadržení placenty byla 1,9x vyšší pro krávy stojící na sucho 30-39 dní vzhledem ke kravám zasušeným 60-69 dní. Krávy ve skupinách stání na sucho 40-49 dní a 50-59 dní měly nejnižší pravděpodobnost vyřazení ze stáda. Riziko pro vyřazení krav se 70-79 a 80-89 dny stání na sucho byla 1,2 a 1,4 vyšší než u krav s 60-69 dny stání na sucho. Krávy švédského červeného plemene produkovaly méně ECM než krávy holštýnského plemene, ale měly nižší SCC a nižší počet vyřazení ze stáda pro mastitidu, zadržení placenty, poporodní parézu a brakaci do 90 dnů po otelení.
Pokud doba stání nasucho byla kratší 40 dnů nebo delší než 80 dnů snížila produkci mléka během časné laktace. U těch krav s krátkou dobou stání na sucho toto snížení kompenzovala dodatečná produkce mléka v předchozí laktaci. Doba stání na sucho kratší než 40 dní neovlivňovala zdraví a plodnost ve srovnání s konvenční 60 denní dobou stání na sucho. Zatímco doba stání na sucho delší než 70 dní byla nepříznivá kvůli nízké produkci mléka, zvýšenému riziku brakace a snížené plodnosti. Významným zjištěním je také, že reakce na různé délky stání na sucho nebyla ovlivněna plemenem nebo paritou.
