Zdroj: Zajíček, A., Karásek, P., Burian, V., Koterová, V., Pavel, M., Kvítek, T. 2020. Návrhy přírodě blízkých a technických opatření na zemědělské půdě v povodí VN Švihov na Želivce. Vodní hospodářství, roč. 70, č. 4, s. 10- 19.
Klíčová slova: "plošné zdroje znečištění, opatření, odtok vody, eroze půdy, zemědělské odvodnění"
Dostupný z: www.vodnihospodarstvi.cz
Regulace znečištění z plošných zdrojů a zpomalení odtoku vody z krajiny za podmínek změny klimatu je velká výzva pro vědce a vlády po celém světě. Pro efektivní vyřešení tohoto problému je nutná transformace území a současně změna koncepce hydrologického plánování.
Cílem projektu, který byl řešen v povodí VN Švihov, bylo navrhnout efektivní systémy přírodě blízkých a technických opatření na zemědělském půdním fondu, které by řešily ochranu jakosti vody z plošných zemědělských zdrojů znečištění pomocí retence vody v povodí. Za velmi inovativní lze považovat intenzivní zapojení dotčených zemědělských subjektů, které se podílely za výběru lokalit i na konečné podobě navržených opatření (celkem 1037).
Opatření nebyla navrhována plošně, ale ve vybraných zranitelných lokalitách a nikoliv jednotlivě, ale v ucelených hydrologicky provázaných systémech. Nejvíce opatření bylo zaměřeno na ochranu půdy před erozí, dále na snížení znečištění z podpovrchových zdrojů (na drenáži) a řada opatření doprovodných a kombinovaných.
V průběhu řešení projektu i v rámci diskuze se zemědělci vyšlo najevo několik problematických bodů procesu navrhování opatření. Jako nejzávažnější jsou zemědělci i projektovým týmem vnímány vlastnicko-uživatelské vztahy k předmětným pozemkům. V budoucnu bude nutné zajistit výkup či směnu dotčených pozemků. Za současné situace jsou návrhy opatření směřovány primárně na pozemky ve vlastnictví zemědělských podniků nebo ve vlastnictví obce.
Matematickým a empirickým modelem byla prokázána vysoká účinnost opatření v lokalitách, kde jich byl navržen dostatečný počet. Lze předpokládat, že v případě doplnění systému opatření tak, aby byly pokryty nejvýznamnější identifikované zranitelné lokality, a jejich realizací by došlo k podstatnému snížení plošného zemědělského znečištěno v povodí vodního zdroje Švihov. Výsledkem projektu jsou listy opatření typu A, které jsou podkladem Plánů dílčích povodí.
Z pohledu finanční analýzy lze konstatovat, že navržená opatření nejsou samofinancovatelná, ani benefity nepokryjí předpokládané náklady na jejich údržbu. Navržená opatření však kromě čistě ekonomických poskytnou další, celospolečenské přínosy. Pokud jsou tyto celospolečenské přínosy zahrnuty do ekonomické analýzy, vycházejí navržená opatřena jako efektivní a jsou tedy vhodná k realizaci při podmínce spolufinancování z veřejných rozpočtů včetně spolufinancování jejich každoroční údržby.
