Anglicky: Soil improving role of the silver fir (Abies Alba Mill.)
Zdroj: Třeštík, M., Podrázský, V. 2017. Meliorační funkce jedle bělokoré (Abies Alba Mill.). Zprávy lesnického výzkumu, 62(3), 208-212. ISSN 0322-9688
Klíčová slova: "jedle bělokorá, smrk ztepilý, lesní půdy, půdní chemismus, akumulace humusu"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/495.pdf
Jedle bělokorá patří k významným dřevinám přirozené druhové skladby středoevropských lesů a je řazena k důležitým dřevinám melioračním a zpevňujícím. Na základě lesnicko-typologických podkladů odhaduje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) přirozený podíl jedle bělokoré v podmínkách České republiky na zhruba 20%. V roce 2015 zaujímala jedle cca 1,1% z celkové porostní plochy ČR. Jedle bělokorá je dřevinou, která v mládí roste s kůlovitým kořenem, který ve starším věku přechází v srdčitou kořenovou soustavu dobře pronikající i těžší půdy. Silná stabilizační funkce je zcela známá, ale meliorační funkce jedle se spíše předpokládá, protože dosud nebyla exaktně doložena.
Autoři si vytkli za cíl posoudit vliv jedle bělokoré na stav holorganických vrstev a humusového organominerálního horizontu v čistých skupinách jednotlivých dřevin ve smíšeném smrko-jedlovém porostu. Zkoumání bylo zaměřeno na pracovní hypotézu, že jedle v porovnání se smrkem výrazně přispěje ke zlepšení pedochemických půdních charakteristik. Pro splnění svého cíle autoři založili v zájmových porostech 8 ploch o rozměrech 25m × 25m, kde se jedle a smrk vyskytovaly v nesmíšených skupinách. Analyzovány byly následující charakteristiky: a) u holorganických horizontů - množství sušiny při 105 °C a obsah celkových živin po mineralizaci kyselinou sírovou ve směsi se selenem, b) u všech vzorků pak půdní reakce aktivní (výluh H2 O) a potenciální (KCl), výměnná acidita, obsah výměnného vodíku a hliníku, základní charakteristiky půdního sorpčního komplexu podle Kappena (S – obsah bází, V – nasycení sorpčního komplexu bázemi, H – hydrolytická acidita (T – S), T – kationtová výměnná kapacita), obsah uhlíku a organické hmoty, obsah celkového dusíku, obsah přístupných živin.
Výsledky ukázaly, že vliv jedle bělokoré se z hlediska pedochemických parametrů neprojevil. Ve srovnání se smrkem ztepilým byla prokázána výrazně nižší akumulace nadložního humusu, ten se však příliš nelišil od stavu humusových horizontů dokumentovaných ve skupinách s dominancí smrku. Ukazatele výměnné acidity byly mírně vyšší pod porostem jedle. Rozdíly v půdní reakci nebyly doloženy a charakteristiky půdního sorpčního komplexu byly také srovnatelné. V přístupné formě živin byl významně příznivější stav pod jedlí doložen pouze v případě fosforu a draslíku. Zvýšený obsah celkového dusíku v holorganických vrstvách a svrchní vrstvě minerální půdy ukazuje na bohatší opad této dřeviny a jeho rychlejší dekompozici. Závěrem je kostatováno, že na dané lokalitě byl meliorační vliv jedle na půdu ve srovnání se smrkem malý.
