Anglicky: Result-oriented approaches to the management of drinking water catchments in agricultural landscapes
Zdroj: Wezel, A., Zipfer, M., Aubry,Ch., Barataud, F., Heißenhuber, A. (2016). Result-oriented approaches to the management of drinking water catchments in agricultural landscapes. Journal of Environmental Planning and Management. 59:2. 183-202. DOI: 10.1080/09640568.2014.1000453
Klíčová slova: "zásobování obcí pitnou vodou, platba podle výsledků, program ochrany vody"
Dostupný z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09640568.2014.1000453
Management v povodích sloužící jako zdroj pitné vody má v Evropě velký význam, zvlášť když koncentrace dusičnanů jsou v řadě povodí velmi vysoké. V jednotlivých povodích se využívají různé přístupy a programy. Součástí této studie byla analýza v povodí Augsburg v Německu, jehož správcem je obecní dodavatel vody. Jedná se o podzemní zdroj vody, z kterého jsou zásobována města Augsburk (270 000 obyvatel) a Königsbrunn (28 000 obyvatel). Roční úhrn srážek v zájmovém území je 780 mm. Plocha povodí je 9640 ha, ochranné pásmo vodního zdroje zaujímá plochu 5230 ha a je rozděleno do tří zón.
Cílem projektu bylo získat informace o hospodaření s vodou a půdou v ochranných pásmech na základě rozhovorů se zemědělci, kteří zde hospodaří. Zemědělci byli rozděleni do dvou kategorií: skupina, která uzavřela smlouvu se společností provozující vodní zdroje (SWA) a druhá skupina, která tyto smlouvy neuzavřela. Oběma skupinám byly kladeny specifické otázky. Zemědělci, kteří uzavřeli smlouvu, hodnotili způsob hospodaření před a po uzavření smlouvy, zkušenosti a spolupráci s SWA. Součástí obou dotazníků byly všeobecné informace o struktuře a organizaci daných podniků. V ochranném pásmu vodního zdroje hospodaří celkem 99 zemědělců, z nich bylo vybráno 20, kteří odpovídali na otázky ohledně hospodaření. Z vybraných 20ti zemědělců má 17 podepsanou smlouvu s SWA, 2 nemají a jeden přestal hospodařit.
Z hodnocení jakosti podzemní vody vyplývá, že u žádného ukazatele nedochází k překročení povolených limitů. Koncentrace dusičnanů se v průměru pohybovaly kolem 25 mg/l, přičemž koncentrace 50 mg/l byla občas překročena pouze u jedné studny. Přesto se společnost SWA rozhodla v roce 1988 optimalizovat režim a rozsah ochranných pásem z důvodu prevence lidského zdraví. Ve spolupráci s Technickou univerzitou v Mnichově byl vytvořen smluvní program pro jednotlivé farmáře hospodařící v ochranném pásmu. Podstatou byly dobrovolné smlouvy o způsobu hospodaření s cílem chránit podzemní vody a také podpora prodeje obilovin bez pesticidů ve spolupráci s místní pekárnou.
Například farmáři, jejichž všechny pozemky se nacházely v OP a uzavřeli smlouvu na minimálně jeden rok, museli dodržovat tato opatření: hnojení dusíkem přizpůsobené konkrétním plodinám, maximálně 1 DJ na ha, přesné množství a období organického hnojení, orba u jetelotrávy pouze na jaře, max. šest týdnů bez půdní pokrývky. Za dodržování těchto opatření v „základním balíčku“ činila náhrada přibližně 110 €/ha/rok a v případě dodržování i dalších opatření mohla být i navýšena:
- „základní balíček“ + zemědělské hospodaření bez chemických pesticidů (dvouletá smlouva, přibližně 175 €/ha/rok)
- „základní balíček“ + přeměna orné půdy na pastviny (pětiletá smlouva,přibližně 250 až 325 €/ha/rok)
- "základní balíček“ + přechod na ekologické zemědělství "(pětiletá smlouva, přibližně 400 €/ha/rok).
V období 1993 -2008 existoval také program „kukuřice bez triazinů“. „Základní balíček“ byl původně na základě smlouvy přijat 10% - 30% farmářů, kteří zastupovali 15% - 50% soukromé půdy, ale od roku 2000 se zvýšil na více než 50% zemědělců. Do roku 2010 byly podepsány dobrovolné smlouvy na cca 670 ha, což odpovídá 76% soukromé půdy v OP.
Od roku 1991 začaly být zaváděny povinné smlouvy obsahující omezení na zemědělské půdě v OP, přičemž náhrady činily 289 – 351 €/ha/rok v závislosti na poloze pozemku vzhledem k jednotlivým zónám OP a druhu pěstované plodiny. Náhrady závisely na povinných výsledcích – především koncentracích dusičnanů.
Každý rok byly na podzim odebrány vzorky půdy na náhodně vybraných polích od všech zemědělců (smluvní i nesmluvní zemědělci). Na základě toho byla stanovena referenční hodnota:průměrná koncentrace dusičnanů. Tato referenční hodnota byla poté porovnána se vzorky z každé parcely smluvních zemědělských pozemků. Ti smluvní zemědělci, kteří měli
nižší koncentrace dusičnanů, dostali náhrady a ti, kteří měli koncentrace vyšší, mohli být i penalizováni (což se ve skutečnosti stávalo zřídka).
Z rozhovorů vyplynulo, že většina ze 17ti dotázaných farmářů je spokojena nebo částečně spokojena se současným návrhem smluv. Důvody, proč 3 farmáři neuzavřeli smlouvu, jsou následující: extrémně náročné požadavky, nedostatek důvěry v SWA, nedůvěra v používané metody měření dusičnanů, preference nezávislosti.
Program ochrany vod byl úspěšně implementován a bylo dosaženo výrazného snížení koncentrace dusičnanů – pod 10 mg/l. Farmáři považují za důležité:
-
dostatečně vysoké náhrady a odměny
-
různé možnosti smluv
-
účast v procesu vyjednávání podmínek smluv zaměřených na výsledky
-
zapojení "vnějších" lidí a institucí jako neutrální zprostředkovatele
mezi zemědělci a dodavateli vody.
Dobrá spolupráce mezi zemědělci a dodavateli vody může být dosažena jen
za aktivní účast zemědělců při definování programů ochrany vod a
zemědělských smluv.
