Úvod
Evropská unie je největším spotřebitelským trhem olejů ze semen ovocných druhů a ořechů využívaných na kosmetické, potravinářské i farmaceutické účely. Spotřebitelé v současnosti preferují potraviny s nízkým obsahem cukru, kalorií, Fair trade atd., nebo kosmetické a lékařské produkty přírodního původu. Záměr těchto odvětví průmyslu je zužitkovat veškerý potenciál ořechů a ovoce, k příkladu lisováním oleje ze semen, využitím pokrutin, extrakcí zdraví prospěšných látek z plodů a semen, nebo zužitkováním sekundárních produktů. Množství a kvalita lisovaných olejů závisí na faktorech, z nichž některé jsou; doba lisování, teplota a velikost částic, odrůda ale i použitá technologie. Do procesu navíc vstupují ekonomické faktory a efektivita lisovacího procesu, které jsou rozhodné pro producenty. Cílem rešerše je popsat technologie a efektivitu produkce olejů ze semen ovocných druhů, popsat základní obsahové látky a možnosti využití konkrétních olejů v produktech.
Vhodné druhy a technologie získávání olejů
V posledních letech se na trhu objevila řada olejů lisovaných za studena z různých druhů semen a plodů, které získaly pozornost zákazníků. Tyto oleje mají specifické vlastnosti a příchutě a často obsahují cenné bioaktivní látky s velkým přínosem pro zdraví. Je to z důvodu, že neobsahují cholesterol, naopak obsahují esenciální mastné kyseliny, vitamíny a mají příznivé zastoupení mastných kyselin (Iburg 2004, Nogala-Kalucka et al. 2010). Používají se pro vnitřní i vnější ošetření a často se užívají i léčebně, působí protizápalově, hojivě, posilňují imunitní systém a mají minimum nežádoucích vedlejších účinků (Hemzal 2016, Michel et al. 2012, Özcan 2002, Prescha et al. 2014).
Rostlinné oleje se získávají z olejnin. Tyto rostliny obsahují ve svých semenech, plodech, bobech nebo jiných částech tuk. Množství tuku, které se se běžně označuje za ekonomicky výhodné pro průmyslové zpracování je kolem 25–30% (Burg et al. 2014, Kadlec et al. 2009). Mezi semena s vyšším obsahem olejů se řadí vlašský ořech, jedlý kaštan, pekanový ořech, piniový ořech, para ořech, kešu ořech, kokosový ořech, arašídy, pistácie, mandle, líska, avokádo, réva vinná, meruňka a broskvoň (Kadlec et al. 2009). Mezi semena obsahující menší množství olejů (pod 25 %) se řadí jabloň, maliník, rakytník, rybíz, růže atd. (Krejcarová 2015, Yang, Kallio 2002). V dnešní době se ale lisují i oleje ze vstupní suroviny, která obsahuje pouze 5 % oleje.
Rostlinné oleje získávané z dužiny plodů jako například olej z rakytníku, je nutné zpracovat ihned po sběru, aby plody nepodléhali rozkladnému procesu. Mezi oleje vyrobené z dužiny plodů patří také olivový a avokádový. Většinu olejů na trhu představují oleje vyrobené ze semen a bobů. Semena upravené sušením je možné dlouhodobě skladovat a jednoduše přepravovat. Běžně se obchoduje se semeny i s oleji (Kadlec et al. 2009).
Z vhodných druhů pěstovaných v našich klimatických podmínkách se jedná především o ovocné dřeviny. Dále se lisují oleje i z plodů a semen dovážených, jako různé ořechy. Z ekonomického hlediska jsou vhodnými druhy ty běžně pěstované pro průmyslové zpracování, kterých semena tvoří většinou pro prvovýrobu odpad, např. peckoviny, drobné ovoce (Zemánek et al. 2001). Nebo druhy, ze kterých je možné lisováním využít vícero složek, např. olej a pokrutiny z ořechů. Celkově se jedná zhruba o 60 ovocných druhů, mimo jiné i méně známe ovocné druhy např. kaštanovník jedlý, mandloň obecná, líska obecná, rakytník řešetlákový, bez černý, růže šípková.
Kvalita oleje a jeho parametry v značné míře závisí od dopěstování (odrůda, poloha, klimatické podmínky, technologie sběru), dále od zpracování a skladování (úprava semen, sušení, skladování, šetrnost manipulace), zejména od použité technologie lisování a dále také od způsobu skladování oleje a době jeho spotřeby (Burg et al. 2014, Hemzal 2016, Jokic et al. 2016, Kadlec et al. 2009, Labuckas et al. 2014, Teh, Birch 2013).
Všeobecně platí podmínka, že olejnina musí být před lisováním nejdříve očistěná a zbavená nečistot, vysušená a případné musí mít narušené tvrdé oplodí. Nežádoucí příměsi jsou dužina, osemení, skořápky, jiné semena, nečistoty, prach, nebo dužnaté části rostlin. Všeobecně platí, že potřeba úpravy závisí na konkrétním druhu semena a na použité technologii získávání oleje (Burg et al. 2014). Mezi základní úpravy semen před lisováním patří loupání, separace, mletí, tepelné ošetření, sušení.
Loupání semen je mechanická operace, která se vykonává při semenech s oplodím, jako jsou ořechy. Operace umožňuje oddělení semen na frakci bohatou na olej - hmota vlastních zrn a frakci s nízkým obsahem oleje - osemení (Burg et al. 2014). Na loupání může navazovat separace, která oddělí semena od nečistot na základě frakce, nebo hmotnosti (Bjelková et al. 2017, Kučerová et al. 2007). Následovat může drcení, které má za účel rozrušit strukturu semen, z důvodu uvolnění oleje, nebo sjednotit frakci pro zabezpečení plynulosti lisování (Dobeš et al. 1988, Kadlec et al. 2009). Některé semena uvolňují olej při vyšších, nebo naopak nízkých teplotách, proto se využívá schlazování, nebo zahřívání semen před lisováním. Při dlouhodobém uskladnění semen je potřebné snížit jejich vlhkost sušením, nejčastěji na 5 - 8% (Burg et al. 2017, Kumhála 2007).
Olej ze semen lze získat dvěma cestami, které se mohou i kombinovat. Běžné je semena lisovat pomocí hydraulických nebo šnekových lisů. Hydraulické lisy jsou typické diskontinuálním lisováním, vhodným pro malé šarže. Šnekové lisy jsou nejrozšířenějšími lisy a nejpoužívanějším způsobem lisování olejů. Jedná se o kontinuálně pracující stroje, u kterých je možné regulovat otáčky lisovací hlavy a tím regulovat hlavní parametry lisovacího procesu (Savoire et al. 2013). Lisy se vyrábí v různých technických provedeních, přizpůsobených konkrétní skupině semen (dle tvrdosti semen, olejnatosti, velikosti atd.). Existují ve variantách předlisů, které pracují při tlaku 5 - 16 MPa a dolisů, které pracují při tlaku až 40 MPa. Předlisování se používá u surovin bohatých na olej a při výrobě oleje nejvyšší kvality. Běžně se při tomto způsobu lisování dosahují nižší teploty, a tak bývají oleje označovány jako oleje produkované za studena. Dolisováním se snižuje obsah zbytkového oleje ve výliscích pod 5 %, dosahuje se vyšší teploty lisovaného oleje, která může být i cíleně zvyšována zahříváním lisovací hlavy za účelem vyššího výnosu (Alonge et al. 2003, Alonge, Olaniyan 2006, Burg et al. 2014, Kučerová et al. 2007, Singh, Bargale 2000).
Druhou cestou je extrakce pomocí rozpouštědel, nejčastěji se používá jako rozpouštědlo hexan, nebo superkritického CO2. Extrakcí se dosahuje nejvyššího výnosu oleje a extrakci je možné použít i na výlisky z předchozího lisování. Olej je ale nízké kvality a je potřebné dokonalé odstranění rozpouštědla jeho odpařením. Technologie superkritického CO2 je relativně nová, v produkci olejů se teprve začíná uplatňovat, je vhodná k velkému objemu zpracovávané suroviny a zejména je náročná na kontinuitu dodávání suroviny a udržení jejich parametrů.
Oleje produkované za studena jsou nejčastěji distribuovány bez následné úpravy. Důležitá je ale jejich brzká spotřeba ideálně do 6 měsíců. Naopak oleje z dolisů a extrahované oleje je nutné dále upravovat, čistit a stabilizovat, z důvodu jejich nežádoucích organoleptických vlastností. Využívá se technologický proces rafinace, který je zaměřen na eliminaci nežádoucích látek v oleji, mezi které patří např. bílkoviny, volné mastné kyseliny, barviva a slizovité látky (Kadlec et al. 2009).
Efektivita produkce olejů
Nejdůležitějším parametrem při lisování olejů je obsah oleje ve vstupních semenech, který významně ovlivňuje výtěžnost oleje (Jokic et al. 2016, Labuckas et al. 2014, Teh, Birch 2013). V olejnatých semenech k příkladu v ořeších se pohybuje v průměru mezi 45 až 75 %, a výtěžnost je na úrovni 40 až 60 % (Acheheb et al. 2012, Fernandes et al. 2017, Kornsteiner-Krenn et al. 2013, Labuckas et al. 2014, Nader et al. 2016, Poggetti et al. 2017, Prats 2000). Na druhé straně jsou například semena růže, nebo rakytníku, které obsahují v průměru mezi 5 až 25 % oleje a výtěžnost je na úrovni 3 až 15 % (Del Valle et al. 2000, Krejcarová 2015, Szentmihályi 2002, Yang, Kallio 2002).
Z pohledu producentů je důležitým ukazatelem ekonomické efektivnosti hodinový výkon lisu. Ten se zvyšuje se zvyšující se rychlostí rotace šneku, ale ne přímo úměrně. Při vyšších rychlostech je účinnost lisu nižší kvůli většímu množství sedimentu produkovaného v oleji a nedokonalé extrakci oleje z materiálu, čím se zvyšuje i obsah oleje v pokrutinách (Burg et al. 2014, Poustkova et al. 2010, Rombaut et al. 2015, Savoire et al. 2013, Vadke, Sosulski 1988). Toto je důvod, proč je nastavení lisovacího procesu důležité podle individuálních potřeb každého výrobce.
Ve výliscích se zbylý podíl oleje pohybuje mezi 5 - 30% (Acheheb et al. 2012, Labuckas et al. 2014) a hodnota sedimentu v lisovaném oleji se pohybuje od 5 do 20% (Burg et al. 2014). Z tohoto důvodu se často následně přistupuje k dolisování olejů, nižší kvality, nebo extrakci oleje z výlisků a sedimentaci vylisovaného oleje. Nastávají ale i případy, kdy jsou výlisky dále využity např. v cukrárenství, a jedním z požadavků je i dodržení určitého objemu oleje ve výliscích. Účelně, se tak snižuje výlisnost oleje ze semen při cíleném zvýšení obsahu oleje ve výliscích. Nebo je možné se zaměřit na produkci olejů nejvyšší kvality pro lékařský a kosmetický průmysl, kde není výtěžnost jediným kritériem produkce, naopak se lisovací proces přizpůsobí produkci kvalitních olejů.
Výkon lisů se běžně pohybuje od 10 kg.hod-1 u nejmenších variant až po 25 000 kg.hod-1 zpracovávaného materiálu u největších lisů. Volbu výkonu lisu je samozřejmé nutné volit dle dostupnosti vstupní suroviny, sezonnosti produkce, možností uskladnění před lisováním, cíleného objemu produkce ale i možností zpracování necílových surovin a výrobu sekundárních produktů za účelem využití produkční kapacity. Lze tak zpracovávat semena různých druhů v průběhu sezony dle termínu dozrávání jednotlivých druhů, nebo cíleně produkovat výlisky v podobě krmiv.
V rámci EU a ČR byla provedena řada měření za účelem stanovení reálné výlisnosti při použití šnekového lisu u různých semen ovocných druhů. Lze tak uvést přibližně dosahované hodnoty: Vlašský ořech – 45 – 65 %; Lískový ořech – 35 – 60 %; Meruňka obecná – 20 – 45 %; Mandloň obecná – 25 – 45 %; Slivoň švestka – 25 – 45 %; Broskvoň obecná – 15 – 35 %; Růže šípková – 2 – 10 %; Rybíz sp. – 2 – 10 %; Rakytník řešetlákový (semena) – 7 – 15 % (Ahmad et al. 2016, Ahmed et al. 2019, Hassanein 1999, Matthaus et al. 2016, Moreno-Medina et al. 2018, Özcan et al. 2015, Piskernik et al. 2018, Rabadán et al. 2018, Santos et al. 2019, Savage 2001, Szentmihályi et al. 2002).
Ekonomickou výhodnost produkce lze všeobecně jen těžko vyhodnotit, vždy musí vycházet z podmínek producenta, objemu produkce, zpracovávaného druhu, dostupnosti semen, jejich ceny atd. Na základě publikovaných přepočtů lze uvést náklady na zpracování 1 tuny vinných jader ve výši 25 tis. Kč a návratnost investice při produkci 70 litrů oleje, co odpovídá přibližně 900 kg vinných jader (Dědina et al. 2013). Ekonomicky výhodná je i produkce olejů z Vlašských ořechů, Lískových ořechů, nebo z Rakytníku řešetlákového (při produkci z dužniny).
Obsahové látky v olejích a jejich využití
Obsah cenných látek a kvalita olejů závisí na mnoha faktorech, které byly popsány víše jako systém sběru, druh a odrůda, pěstební lokalita. Některé obsahové látky a jejich množství se mění i časem a to jak v semenech, tak v olejích (Hemzal 2016). Rostlinné tuky a oleje jsou směsí lipidů. Z 95 - 98 % jsou tvořeny glyceridy (acylglyceroly), co jsou estery glycerolu s mastnými kyselinami. Zbylých 2 - 5 % představují vosky, steroly, lecitin, fosfatidy, uhlovodíky a vitaminy (Nováková, Šedivý 1996, Velíšek 2002).
Ovocné oleje se vyznačují zdraví prospěšným poměrem SFA (nasycené mastné kyseliny) a PUFA (polynenasycené mastné kyseliny) (Kang et al. 2005) dále vysokým obsahem omega kyselin, fenolových sloučenin, karotenoidů, sacharidů, terpenoidů, tříslovin, vitaminů A, B, D a E. Méně jsou významné minerální látky, které jsou v olejích zastoupeny v nižším obsahu, důležité jsou ale stopové prvky (mikroelementy). Z minerálních látek olej obsahuje bór, bróm, vápník, kobalt, chróm, měď, železo, draslík, hořčík, mangan, molybden, sodík, fosfor a zinek (Alpaslan, Hayta 2006, Bakowska-Barczak et al. 2009, Benitez-Sánchez et al. 2003, Hemzal 2016, Ilyasoglu 2014, Kamel, Kakuda 1992, Lunny, Noe 2005, Nováková, Pamplona-Roger 2003, Šedivý 1996).
Příkladem lze vyjmenovat oleje a prvky v nich významně zastoupené; šípkový olej (Zn, Fe, Ni), lískový olej (Zn, Cr, Fe, Cu) a kaštanový olej (Zn, Fe, Ni). Prvky v těchto olejích můžou přesáhnou i práh toxicity pro organizmus. Běžně se ale při použití ředí. Za méně rizikový se považuje rakytníkový olej (Fe, Zn, Ni, Cr), brusinkový olej (Fe, Zn, Ni), meruňkový olej (Fe, Cr, Zn) a mandlový olej (Cr, Zn, Fe) (Radiměřský 2014).
Popsané látky jsou využitelné při výživě člověka a již malé množství oleje má při pravidelné konzumaci pozitivní vliv na zdraví. Příkladem lze uvést Vitamín E (tokoferol), který působí jako antioxidant polynenasycených mastných kyselin a chrání organismus před volnými radikály. Doporučená denní dávka vitaminu E je pro dospělé 15 mg (Fajfrová 2011).
Látky obsažené v olejích jsou ale cenné i kosmeticky a farmaceuticky. Například lipidy, kterých základem jsou mastné kyseliny a mastné alkoholy, vytvářejí přirozený kožný film a ve formě vosků mají ochrannou funkci. Mezi kosmeticky významné lipidy patří tuky, vosky, glycerofosfolipidy, sfingolipidy a izoprenoidy. Kosmeticky významné jsou nasycené mastné kyseliny; kyselina laurová, kyselina myristová, kyselina palmitová a kyselina stearová. Nejvýznamnější a v současné době v značné míře zkoumaná je kyselina γ-linolenová (GLA). Klinické studie potvrdili, že GLA zlepšuje stav akutního atopického ekzému. Nedostatek mastných kyselin v těle se projevuje suchou pokožkou, lámavými vlasy a křehkými nehty (Schmidt, Hojerová 2008, Hemzal 2016).
Na druhou stranu se dnes výzkum soustředí i na obsahové látky, které se dříve pokládali za nežádoucí, např. amygdalin. Hořké mandle, nebo olej z peckového ovoce obsahuje ve větší míře glykosid - amygdalin a podobné látky. Tyto látky uvolňují v trávicím traktu kyanovodík, a proto větší množství mandlí je pro člověka nebezpečné (dle EFSA cca 30 ks) (Dicenta et al. 2002, Kusmirek 2005, Sánchez-Pérez et al. 2008). Mnohé studie ale dokázali, že amygdalin bráni vzniku onkologických onemocnění, nebo dokonce selektivně zabíjí nádorové buňky (Chang et al. 2006, Moertel et al. 1982, Yedjou et al. 2008).
Dostupnost olejů
Produkce ovocných olejů v České republice i v zahraničí výrazně roste a otevírají se nové možnosti využití i zbytkových – sekundárních produktů ze zemědělství (Dědina et al. 2013). Důležité je také uvést, že prodejní cena je ve srovnání s běžnými rostlinnými oleji výrazně vyšší a produkce je tak ekonomicky zajímavá. Problémem oblíbenosti olejů se ale stává jejich falšování ředěním levnějšími oleji, ale i problém udržení kvality distribucí starých, nebo světlem a teplem znehodnocených olejů (Benitez-Sánchez et al. 2003). U každého produktu na trhu musí být zaručena jeho pravost a typičnost sledovaná kontrolou kvality potravin (Giuffrida et al. 2011). Dodržování těchto parametrů mohou ovlivnit spotřebitele v jejich nákupních rozhodnutích (Ranalli et al. 2005). Pro cílové zákazníky je intenzita barev olejů jediným hodnotitelným parametrem, který napoví o kvalitě olejů (Criado et al. 2008). Moyano et al. (2008) tvrdí, že intenzita barev olejů souvisí mimo jiné s obsahem zdravých látek.
Pro hodnocení intenzity barev olejů lze použít různé metody. Například Moyano et al. (2008) a Vik (2015) tvrdí, že nejlepší metodou pro posouzení intenzity zbarvení oleje je metoda CIELAB, která je rychlá, levná a objektivní. Nyam et al. (2009) tuto metodu úspěšně použili. Také Meléndez-Martínez et al. (2007) tvrdí, že tato metoda je vhodná pro dlouhodobé šetření velkého počtu analyzovaných vzorků oleje a může být použita pro předvýběr potenciálně nekvalitních olejů. V posledních letech je možné pozorovat rychlý pokrok také v použití NIR spektroskopie - metody, která umožňuje měřit kvalitu zahradnických produktů bez destrukce (Bobelyn et al. 2010).
Závěr
Produkce a spotřeba ovocných olejů v České republice i v zahraničí výrazně roste a otevírají se nové možnosti využití zbytkových produktů ze zemědělství a uplatnění nových produktů jak v prvovýrobě, tak při výrobě konečného produktu. Ovocné oleje se vyznačují mnoha zdraví prospěšnými látkami, které je předurčují k využití v potravinářském, kosmetickém, nebo lékařském průmyslu. Celkově se jedná zhruba o 60 ovocných druhů vhodných ke zpracování. V řadě případů je produkce ekonomicky výhodná i v podmínkách ČR. S oblibou olejů roste i potřeba hodnocení jejich kvality a osvěta v řadách spotřebitelů.
Literatura
Acheheb, H. et al. 2012. Optimization of Oil Extraction from Pistacia atlantica Desf. Seeds Using Hydraulic Press. Asian Journal of Agricultural Research, 6(2): 73–82.
Ahmad, N. et al. 2016. Rose Hip (Rosa canina L.) Oils. Essential Oils in Food Preservation, Flavor and Safety. Elsevier. 930 s. ISBN 9780124166417.
Ahmed, I. et al. 2019. Effects of Cold-Press and Soxhlet Extraction Systems on Antioxidant Activity, Total Phenol Contents, Fatty Acids, and Tocopherol Contents of Walnut Kernel Oils. Journal of Oleo Science, 68(2): 167–173.
Alpaslan, M., Hayta, M. 2006. Apricot Kernel: Physical and Chemical Properties. Journal of the American Oil Chemists' Society, 83(5): 469–461.
Bakowska-Barczak, A. et al. 2009. Characterization of Canadian Black Currant (Ribes nigrum L.) Seed Oils and Residues. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 57(24): 11528–11536.
Benitez-Sánchez, P.L. et al. 2003. A comprehensive study of hazelnut oil composition with comparisons to other vegetable oils, particularly olive oil. European Food Research and Technology, 218(1): 13–19.
Bjelková, M. et al. 2017. Výběr a charakteristika lněného semene jako vstupní suroviny: Posklizňová úprava, čistota semen. AGRITEC. Šumperk. 43 s. ISBN 978-80-87360-57-6.
Bobelyn, E. et al. 2010. Postharvest quality of apple predicted by NIR-spectroscopy: Study of the effect of biological variability on spectra and model performance. Postharvest Biology and Technology, 55(3): 133–143.
Iburg, A. 2004. Lexikon octů a olejů: původ, chuť, použití, recepty. Rebo Productions, Dobřejovice. 299 s ISBN 80-7234-382-3.
Burg P. et al. 2014. The study of biologically active compounds in grapevine seeds and annual shoots and possibilities obtaining oil from the seeds. Folia Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 94 s. ISBN 978-80-7509-165-9.
Burg, P. et al. 2017. Evaluation of the pressing process during oil extraction from grape seeds. Potravinarstvo, 11(1): 1–6.
Chang, H.-K. et al. 2006. Amygdalin Induces Apoptosis through Regulation of Bax and Bcl-2 Expressions in Human DU145 and LNCaP Prostate Cancer Cells. Biological & Pharmaceutical Bulletin, 29(8): 1597–1602.
Criado, M.N. et al. 2008. Pigment profile and colour of monovarietal virgin olive oils from Arbequina cultivar obtained during two consecutive crop seasons. Food Chemistry, 110(4): 873–880.
Dědina, M. et al. 2013. Lisování oleje z vinných jader. Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha. 19 s. ISBN 978-80-86884-77-6.
Del Valle, J.M. et al. 2000. Comparision of conventional and supercritical CO2-extracted rosehip oil. Brazilian Journal of Chemical Engineering, 17(3): 335–348.
Dicenta, F. et al. 2002. Relationship between cyanogenic compounds in kernels, leaves, and roots of sweet and bitter kernelled almonds. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 50(7): 2149–2152.
Dobeš, M., Hejlová, Š. 1988. Hygiena a technologie tuků a potravinářských polotovarů. Vysoká škola veterinární v Brně, Brno. 175 s.
Fajfrová, J. 2011. Vitaminy a jejich funkce v organismu. Interní medicína pro praxi, 13(12): 466–468.
Fernandes, G. et al. 2017. Chemical Characterization of Major and Minor Compounds of Nut Oils: Almond, Hazelnut, and Pecan Nut. Journal of Chemistry, 5(1): 1–11.
Giuffrida, D. et al. 2011. Pigments profile in monovarietal virgin olive oils from various Italian olive varieties. Food Chemistry, 124(3): 1119–1123.
Hassanein, M.M.M. 1999. Studies on non-traditional oils: l. Detailed studies on different lipid profiles of some Rosaceae kernel oils. Grasas y Aceites, 50(5): 379–384.
Hemzal, B. 2016. Léčivé oleje. Brno: Neptun, 304 s. ISBN 978-80-86850-12-2.
Ilyasoglu, H. 2014. Characterization of Rosehip (Rosa canina L.) Seed and Seed Oil, International Journal of Food Properties, 17(7): 1591-1598.
Jokic, S. et al. 2016. Hazelnut oil production using pressing and supercritical CO2 extraction. Hemijska industrija, 70(4): 359–366.
Kadlec, P. et al. 2009. Co byste měli vědět o výrobě potravin? Technologie potravin. 536 s. ISBN 978-80-7418-051-4.
Kamel, B.S., Kakuda, Y. 1992. Characterization of the Seed Oil and Meal from Apricot, Cherry, Nectarine, Peach and Plum. Research. Journal of the American Oil Chemists’ Society, 95(5): 492–494.
Kang, M.J. et al. 2005. The effects of polyunsaturated: saturated fatty acids ratios and peroxidisability index values of dietary fats on serum lipid profiles and hepatic enzyme activities in rats. British Journal of Nutrition, 94(4): 526–532.
Kornsteiner-Krenn, M. et al. 2013. Phytosterol Content and Fatty Acid Pattern of Ten Different Nut Types. International Journal for Vitamin and Nutrition Research, 83(5): 263–270.
Krejcarová, J. et al. 2015. Sea buckthorn (Hippophae rhamnoides L.) as a potential source of nutraceutics and its therapeutic possibilities - a review. Acta Veterinaria Brno, 84(3): 257–268.
Kučerová, J. et al. 2007. Zpracování a zbožíznalství rostlinných produktů. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. 125 s. ISBN 978–80–7375–088–6.
Kumhála, F. 2007. Zemědělská technika: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. Česká zemědělská univerzita Praha. 426 s. ISBN 978-80-213-1701-7.
Kusmirek, J. 2005. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Praha: One Woman Press. 213 s. ISBN 80-86356-41-8.
Labuckas, D. et al. 2014. Effect of different oil extraction methods on proximate composition and protein characteristics of walnut (Juglans regia L.) flour. LWT - Food Science and Technology, 59(2): 794–799.
Lunny, V., Noe, M. 2005. Vůně života: aromaterapie pro těhotenství a zdravý životní styl. One Woman Press, Praha. 274 s. ISBN 80-86356-40-X.
Matthaus, B. et al. 2016. Fatty acid composition and tocopherol content of the kernel oil from apricot varieties (Hasanbey, Hacihaliloglu, Kabaasi and Soganci) collected at different harvest
times. European Food Research and Technology, 242(2): 221–226.
Meléndez-Martínez, A.J. et al. 2007. Rapid assessment of vitamin A activity through objective color measurements for the quality control of orange juices with diverse carotenoid profiles. Journal of Agriculture and Food Chemistry, 55(8): 2808–2815.
Michel, T. et al. 2012. Antimicrobial, antioxidant and phytochemical investigations of sea buckthorn (Hippophaë rhamnoides L.) leaf, stem, root and seed. Food Chemistry, 131(3): 754–760.
Moertel, Ch.G. et al. 1982. A Clinical Trial of Amygdalin (Laetrile) in the Treatment of Human Cancer. New England Journal of Medicine, 306(4): 201–206.
Moreno-Medina, B.L. et al. 2018. Phytochemical Composition and Potential Use of Rubus Species. Gesunde Pflanzen, 70(2): 65–74.
Moyano, M.J. et al. 2008. A comprehensive study on the colour of virgin olive oils and its relationship with their chlorophylls and carotenoids indexes (II): CIELUV and CIELAB uniform colour spaces. Food Research International, 41(5): 513–521.
Nader, J. et al. 2016. Color and texture of low-calorie peanuts as affected by a new oil extraction process named "Mechanical Expression Preserving Shape Integrity" (MEPSI). Journal of Food Science and Technology, 53(3): 1649–1662.
Nogala-Kalucka, M. et al. 2010. Phytochemical content and antioxidant properties of seeds of unconventional oil plants. Journal of the American Oil Chemists' Society, 87(12): 1481–1487.
Nováková, B., Šedivý, Z. 1996. Praktická aromaterapie. Pragma, Praha. 400 s. ISBN 80-7205-371-X.
Nyam, K.L. et al. 2009. Physicochemical properties and bioactive compounds of selected seed oils. LWT - Food Science and Technology, 42(8): 1396–1403.
Özcan, M. 2002. Nutrient Composition of Rose (Rosa canina L.) Seed and Oils. Journal of Medicinal Food, 5(3): 137–140.
Özcan, M.M. et al. 2015. A research on evaluation of some fruit kernels and/or seeds as a raw material of vegetable oil industry. Quality Assurance and Safety of Crops & Foods, 7(2): 187–191.
Pamplona-Roger, G.D. 2003. Zdravie a sila v potrave. Advent-Orion, Vrútky. 383 s. ISBN 80-88719-19-4.
Piskernik, S. et al. 2018. Fatty acid profiles of seeds from different Ribes species. LWT, 98(1): 424-427.
Poggetti, L. et al. 2017. Kernel oil content and oil composition in walnut (Juglans regia L.) accessions from North Eastern Italy. Journal of the Science of Food and Agriculture, 98(3): 955–962.
Poustkova, I. et al. 2010. Quality of hemp seed oil dependingon its obtaining. Potravinarstvo, 4(3): 53–57.
Prats, M.S. 2000. Caracterización quimiométrica de diez variedades de almendra cultivadas en diferentes localidades. PhD dissertation, Universidad de Alicante.
Prescha, A. et al. 2014. The antioxidant activity and oxidative stability of cold-pressed oils. Journal of the American Oil Chemists' Society, 91(8): 1291–1301.
Radiměřský, P. 2014. Minerály v rostlinných olejích. Nobilis Tilia. 4 s.
Ranalli, A. et al.2005. Effects of the processing techniques on the natural colourings and the other functional constituents in virgin olive oil. Food Research International, 38(8–9): 873–878.
Rombaut, N.et al. 2015. Optimization of oil yield and oil total phenolic content during grape seed cold screw pressing. Industrial Crops and Products, 63(1): 26–33.
Sánchez-Pérez, R. et al. 2008. Bitterness in almonds. Plant Physiology, 146(3): 1040–1052.
Santos, O.V.d. et al. 2019. Chemical, chromatographic-functional, thermogravimetric-differential and spectroscopic parameters of the sapucaia oil obtained by different extraction methods. Industrial Crops and Products, 132(1): 487–496.
Savage, G.P. 2001. Chemical composition of walnuts (Juglans regia L.) grown in New Zealand. Plant foods for human nutrition, 56(1): 75–82.
Savoire, R. et al. 2013. Mechanical Continuous Oil Expression from Oilseeds: A Review. Food Bioprocess Technology, 6(1): 1–16.
Schmidt, Š., Hojerová, J. 2008. Pokroky v chémii a v biológii – vyššia kvalita života: Minoritné oleje vo výžive a kozmetike. STU Bratislava. 98 s. ISBN 978-80-227-2932-1
Szentmihályi, K. et al. 2002. Rose hip (Rosa canina L.) oil obtained from waste hip seeds by different extraction methods. Bioresource Technology, 82(2): 195–201.
Teh, S.S., Birch, J. 2013. Physicochemical and quality characteristics of cold-pressed hemp, flax and canola seed oils. Journal of Food Composition and Analysis, 30(1): 26–31.
Vadke, V.S., Sosulski, F.W. 1988. Mechanics of oil expression from canola. Journal of the American Oil Chemists ́Society, 65(7): 1169–1176.
Velíšek, J. 2002. Chemie potravin. OSSIS, Tábor. 602 s. ISBN 80-86659-00-3.
Vik, M. 2015. Měření barevnosti a vzhledu v průmyslové praxi. VÚTS, Liberec. 168 s. ISBN 978-80-87184-64-6.
Yang, B., Kallio, H. 2002. Composition and physiological effects of sea buckthorn (Hippophaë) lipids. Trends in Food Science & Technology, 13(5): 160–167.
Yedjou, C. et al. 2008. Preclinical Assessment of Vernonia amygdalina Leaf Extracts as DNA Damaging Anti-cancer Agent in the Management of Breast Cancer. International Journal of Environmental Research and Public Health, 5(5): 337–341.
Zemánek, P., Veverka, V. 2001. Speciální mechanizace: malá mechanizace v zahradnictví. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 99 s. ISBN 80-7157-511-9.
