Zdroj: Seják, J. (2015): Lesní hospodářství ztrácí pozice rychleji než by muselo. Ekonom, Praha č. 6/2015, str. 23 – 25.

Klíčová slova: "české lesnictví, konkurence, společnost, vlastnictví lesa"


Státní vlastnictví lesa se vyskytuje téměř ve všech demokraciích světa, nemůže proto být zásadní překážkou prosperity. Ve vyspělých evropských demokraciích však subjekty spravující státní lesy monopol nemají. Problém spočívá v monopolu státní držby lesa. Monopol křiví ceny. Pokřivené ceny vedou k nehospodárnému využívání zdrojů a následně ke snížené konkurenceschopnosti celého odvětví. U státního monopolu je problém o to horší, že ho politici mohou využívat k cílům, odlišným od zájmů oboru nebo dokonce společnosti. A také to tak nezřídka dělají. Bylo by naivní očekávat opak. Monopol svým chováním vytváří normu, která není vylepšována zpětnou vazbou, běžnou v konkurenčně vystavěných systémech. Ostatní se touto podřadnější normou musí řídit nebo, bez ohledu na svou kvalitu, vypadnout ze hry.

Základem českého lesnictví je nestabilní kombinace socialismu (státní vlastnictví lesa) a kapitalismu (outsorcing služeb pro vlastníky, obchod se surovým dřívím ze státních lesů). Tato kombinace dvou dlouhodobě neslučitelných principů může fungovat, nikoli však konkurovat ekonomičtěji vystavěnému okolí.

Zpracoval/a: Ing. Kateřina Ventrubová, Ph.D., katka.ventrubova@gmail.com
Přílohy
abstrakt-26.docx