Anglicky: Quantitative and morphological properties of silver fir and norway spruce natural regeneration in selection forest
Zdroj: Jaloviar, P., Pittner, J., Potocký, L. 2015. Kvantitatívne a morfologické parametre prirodzenej obnovy jedle a smreka vo výberkovom lese. In: Proceedings of Central European Silviculture. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 67-76. ISBN 978-80-7509-308-0.
Klíčová slova: "moderové dřevo, přirozená obnova, výběrný les, smrk, jedle"
Dostupný z: http://ldf.mendelu.cz/uzpl/index.php/download/category/1-proceedings-of-central-european-silviculture
Slovenští autoři předkládají v článku výstup ze sledování přirozené obnovy dvou dřevin-jedle a smrku ve výběrném lese. Cílem práce bylo porovnání kvantitativních parametrů a morfologických vlastností semenáčku smrku a jedle ve dvou rozdílných prostředích. Zakořenění na minerální půdě a zakořenění na moderovém dřevě (rozpadající se, tlející strom). Záměrem zkoumání bylo posoudit adaptabilitu obou dřevin na rozdílném substrátu a také zjistit vliv substrátu na formování jednotlivých částí semenáčku. Smrk i jedle v počátečních fázích obnovy odrůstají ve výběrném lese rozdílným tempem. Rozdílné tempo je dáno i závislostí na substrátu, na kterém se jednotlivé dřeviny obnovují. Obnova dřevin na minerální půdě a na moderovém dřevě má své zvláštnosti, které se následně projevují v kvantitativních a morfologických charakteristikách semenáčků. Autoři prezentují srovnání rychlosti růstu i porovnání nedzemní a podzemní části semenáčku. Všechny sledované parametry byly porovnávány pro smrk a jedli na minerálním substrátu a moderovém dřevě. Z laboratorních vyšetření je patrné, že pro smrk je moderové dřevo vhodným substrátem, což se projevilo na nejrychlejším ukončení období pomalého nárůstu biomasy (5 let). Smrk tvoří bohatší kořenový systém s vyšším zastoupením tenkých kořenů. Jedle lépe odrůstá na minerální půdě, ale fáze pomalého odrůstání trvá déle (7 let). Morfologie semenáčků odráží rozdílné vlastnosti obou druhů substrátu. Na moderovém dřevě připadá za obě dřeviny na jednotku sušiny asimilačního aparátu vyšší podíl biomasy a také je větší délka a povrch kořenů. Autoři to přikládají rozdílné zásobě živin v obou substrátech a rozdílné schopnosti obou dřevin přizpůsobit se podmínkám mikroklimatu. Své závěry dokládají na přehledných grafech.
