Zdroj: Nárovcová, J., Němec, P. 2017. Kultury zeleného hnojení v soustavách hospodaření na půdách lesních školek. In: Hospodaření s půdou ve školkařských provozech: sborník příspěvku. Tečovice: Sdružení lesních školkařů ČR, 41-48. ISBN 978-80-906781-0-1.
Klíčová slova: "lesní školky, péče o půdu, plodiny zeleného hnojení"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz/sites/File/Sbornik_Trebic_2017.pdf
Autoři v článku sdělují vlastní dílčí zkušenosti s využíváním plodin (kultur) zeleného hnojení (dále jen ZH) při hospodaření na písčitých a hlinito-písčitých půdách školkařských polí společnosti LESOŠKOLKY s. r. o. Řečany nad Labem. Úvodem autoři apelují na skutečnost, že udržením konkurenceschopnosti školkařských podniků a dlouhodobého zajišťování produkce kvalitních prostokořenných semenáčků a sazenic lesních dřevin, pěstovaných ve školkách tradičním způsobem na minerální půdě, je vyhovující půdní úrodnost. Na intenzivně využívaných školkařských plochách je delší dobu problematické doplňování organických látek do obhospodařovaných půd. Rostliny tvořící skupinu zeleného hnojiva se stává podstatným a neopominutelným technologickým krokem v dostupnosti organických složek. Ve společnosti LESOŠKOLKY s. r. o. Řečany nad Labem se především v používání ZH využívá každé jarní, pozdně letní i podzimní období po vyzvednutí produkce semenáčků či sazenic lesních dřevin z půdních bloků. Obohacování půdního profilu organickými látkami prostřednictvím plodin ZH bývá hodnoceno jako srovnatelné s účinky slabé až střední dávky chlévského hnoje. Rozklad organické hmoty po zaorání ZH bývá rychlý (resp. rychlejší než u rozkladu chlévského hnoje), ale následné uvolňování živin mineralizací dodané organické hmoty je relativně pozvolné. ZH je ceněné také z fytosanitárního hlediska pro schopnost potlačování chorob či pro regulaci výskytu škůdců a plevelů na produkčních plochách. Pro zvýšení fytosanitárního účinku se doporučuje kombinovat a střídat druhy plodin ZH (až na výjimky není vhodné pěstovat tytéž plodiny ZH bezprostředně po sobě). Mezi nejčastěji používané plodiny pro zelené hnojení jsou používány - Hrách polní (odrůda ZEKON), Svazenka vratičolistá (odrůda PROTAN C1), Hořčice bílá (odrůda SEVERKA C1), Čirok (odrůda GARDAVAN), Žito (odrůda BOJKO C1). Autoři uvádějí základní parametry u každé plodiny pro pěstování včetně nákladů.
Závěrem autoři uvádějí, že při současných intenzivních způsobech pěstování prostokořenného sadebního materiálu by se celoroční vyřazování z produkce lesních dřevin mělo dotýkat vždy nejméně 1/5 výměry školkařských polí, tj. mělo by se realizovat nejpozději každým 5. rokem.
