Anglicky: The cow as an induced ovulator: Timed AI after synchronization of ovulation
Zdroj: Wiltbank, M. C., Pursley, J. 2014. The cow as an induced ovulator: Timed AI after synchronization of ovulation. Theriogenology. 81. 170 – 185.
Klíčová slova: "ovsynch, časovaná inseminace, synchronizace ovulace, gnrh, prostaglandin "
Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24274420
Definice synchronizace může znít “koordinace jednotlivých úkonů do uniformního systému řízení“. Dlouhodobou vizí reprodukčních biologů a vědců byla možnost precizní koordinace reprodukčních hormonů s funkční žlutého tělíska a folikulárním vývojem pro optimální vytvoření hormonálních podmínek, za kterých by zvířata ovulovala a zabřezávala ve stejný moment – perfektní synchronizace. V roce 1995 autoři představili poprvé metodu nazvanou Ovsynch, která pro synchronizaci ovulace využívá aplikace dvou injekcí GnRH a jedné injekce prostaglandinu F2 alfa. Přestože tato velice jednoduchá metoda nedosáhla perfektní synchronizace ovulace všech krav, tak se přesto přinejmenším vyrovnala úspěšnosti zabřezávání zvířat v porovnání s inseminací po přirozené říji. Za posledních 20 došlo k obrovskému rozvoji různých synchronizačních protokolů díky novým poznatkům. Různé variace protokolu Ovsynch se tak dnes používají celosvětově v chovu mléčného i masného skotu.
Dlouhodobě se řeší neuspokojivá reprodukce dojených krav a autory tak napadlo, zda by bylo možné vytvořit systém, který by kompletně vynechal z managementu reprodukce problémovou detekci říje. Výsledkem byl protokol 3 hormonálních injekcí, který by načasoval ovulaci a následnou inseminaci. Složité začátky, kdy se autoři potýkali s nedůvěrou chovatelů, se brzy změnily v obrovský úspěch a možnost dalšího bádání v problematice hormonálního řízení reprodukce. Postupem času tak světlo světa spatřily další modifikace Ovsynchu – Resynch, Double-Ovsynch, Presynch a dalších. Dále review rozebírá dopady protokolů časované inseminace na populaci v USA a Brazílii. V USA do roku 2000 stále narůstala hodnota mezidobí, která byla asociována s trendem rostoucí mléčné užitkovosti a zhoršujícími se parametry reprodukce. Podle statistických údajů ale od roku 2000 hodnota mezidobí klesla ze 428 dní na 412 v roce 2010. Za celou dekádu tak došlo ke zkrácení servis periody o 20 dní a zlepšení plemenné hodnoty pro plodnost dcer o 5 %. Za stejné období také procento chovů, které přešly na synchronizaci, narostlo z 9 % na 58 %. V Brazílii na druhou stranu dosáhl chov masného dobytka díky synchronizaci obrovského pokroku. Průměrné zabřezávání masných krav je zhruba 50 % a největší přínos byl zaznamenán v zapojení anestrických krav do reprodukce. Zatímco v USA prodej inseminačních dávek představuje 93 % u býků mléčných plemen a pouze 7 % za inseminační dávky masných býků, tak v Brazílii představuje prodej dávek masných býků až 60 % všeho prodeje s meziročním růstem o 25 %.
Hormonální synchronizace je celosvětově velice úspěšnou a používanou formou zajištění reprodukce, tak je stále spousta oblastí, které by mohly být vylepšeny. Z různých studií je zřejmé, že vysoké úrovně zabřezávání je možné vhodnou strategií dosáhnout i u vysokoprodukčních dojených krav a neovulujících masných krav v časném postpartálním období. Vývoj a prohlubování poznatků by se však neměly soustředit pouze na problematiku reprodukce, jelikož ta je silně ovlivňována fyziologií, nutričním a zdravotním stavem a širokou škálou vnějších vlivů. Chovatelé také musí pečlivě zvážit využití synchronizace z hlediska ekonomického a managementu vzhledem k tomu, že tento systém přináší poměrně mnoho změn do chodu stáda. Můžeme konstatovat, že synchronizace způsobila revoluci v reprodukčním managementu. Nevíme, zda se momentálně nacházíme stále ještě na začátku našich možností, nebo jsme již u konce všech poznatků v oblasti reprodukce.
| Přílohy |
 wiltbank-2014-170-s.docx |