Anglicky: Control strategies against Campylobacter at the poultry production level: biosecurity measures, feed additives and vaccination
Zdroj: Meunier, M. , Guyard-Nicod, M., Dory, D., Chemaly M. (2015). Control strategies against Campylobacter at the poultry production level: biosecurity measures, feed additives and vaccination. Journal of Applied Microbiology,120, 1139-1173.
Klíčová slova: "campylobacter jejuni, drůbež, hygiena, biosecurity, nutriční doplňkové látky, očkování"
Kampylobakterióza je druhé nejrozšířenější alimentární onemocnění člověka v Evropské unii i v USA hned za salmonelózou. Jedná se o zoonózu - střevní infekci (zánět žaludku a střev), která je způsobena především bakterií Campylobacter jejuni (90 % případů), respektive Campylobacter coli (˂10 % případů). Oba tyto kmeny mohou kromě volně žijících ptáků a savců nakazit i další hospodářská zvířata (skot, prasata a ovce). V Evropské unii je každý rok zaznamenáno kolem 9 milionů případů onemocnění člověka kampylobakteriózou. Závažnost onemocnění je u každého pacienta jiná, přímo závisí na virulenci kmene a vnímavosti hostitele. Mezi hlavní příznaky patří průjem, bolesti břicha a horečka. Může se vyskytovat také zvracení nebo krvavý průjem. Léčba kampylobakteriózy stojí ročně 2 až 4 miliardy eur. Hlavním zdrojem kontaminace je manipulace a/nebo konzumace špatně tepelně ošetřeného drůbežího masa. Významným rezervoárem těchto bakterií je část tenkého střeva (a to zejména kyčelník a lačník) a střevo tlusté. Některé nové studie naznačují, že Campylobacter se může podílet i na poškození střevní sliznice a problémů s běháky u rychle rostoucích brojlerů. U kuřat dochází k infekci střeva horizontálním přenosem (z prostředí) ve věku 2 nebo 3 týdnů stáří, kdy se snižuje hladina ochranných mateřských protilátek v séru. Během jednoho týdne je infikováno prostřednictvím trusu, kontaminované podestýlky a vody nebo koprofágie zhruba 95 % kuřat z hejna.
Snížení úrovně mikrobiální kontaminace bakteriemi Campylobacter ssp. v drůbežím řetězci by mohlo snížit frekvenci výskytu kampylobakteriózy u lidí.
Potenciálními zdrojem kontaminace bakterií Campylobacter ssp. pro brojlery jsou v první řadě chovy drůbeže v okolí, mouchy a hlodavci, kontaminované krmivo, voda, podestýlka nebo vzduch, dopravní prostředky, osobní pomůcky a zařízení, přepravky, nedostatečně vyčištěné a vydezinfikované haly aj.
Vzhledem k tomu, že zemědělská prvovýroba má rozhodující význam při mikrobiální kontaminaci drůbeže Campylobacter ssp., má monitoring výskytu tohoto patogenu v chovech drůbeže vliv na její další šíření v potravním řetězci (producent – porážka - zpracování masa - maloobchod – konzument (spotřeba).
Snížení kolonizace slepého střeva u brojlerů o 2 až 3 matematické řády (na setinu až tisícinu původního množství) může snížit riziko výskytu kampylobakteriózy u lidí o 76-100%. Je pravděpodobné, že omezení kolonizace střeva bakteriemi Campylobacter spp. je nejlepší strategií pro snížení frekvence výskytu kampylobakteriózy u člověka. V současnosti existují v podstatě tři následující možnosti, jak docílit snížení počtu bakterii Campylobacter ssp. ve střevě kuřat, a to:
- dodržování zásad biosecurity omezující kontaminaci a přenos bakterií mezi různými halami (hejny) prostřednictvím člověka. Přitom použití jednorázových ochranných oděvů, dezinfekce bot, výměna obuvi mezi halami a mytí rukou před a po návštěvě haly vede ke snížení kolonizace střev kuřat až o 50%;
- nutriční opatření prostřednictvím přídavků různých aditivních látek do krmiva, jako jsou např. esenciální oleje, prebiotika, probiotika, bakteriociny (proteiny produkované bakteriemi) a bakteriofágy (jsou schopné lyzovat napadené bakterie, mohou proto sloužit jako účinná antibakteriální léčiva);
- vakcinace - navození pasivní imunity nebo očkování.
Další způsoby snížení výskytu kampylobakteriózy (až o 90 %) se týkají úpravy jatečného těla v průběhu porážky a jeho následného zpracování (např. dlouhodobé nebo krátkodobé mrazení, ponoření drůbežího těla do horké vody, ozařování nebo chemické ošetření jatečného těla). Tyto postupy mohou však měnit vzhled masa a současně zvýšit náklady na zpracování, navíc jsou pro spotřebitele nepřijatelné.
| Přílohy |
 meunier-et-al-2015.docx |