Anglicky: Comparison of reforestation costs using bareroot and container plants
Zdroj: Šišák, L. Pulkráb, K., Bukáček, J., Novotný, S., Švéda, K. 2017. Komparace nákladů v obnově lesa prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem. Zprávy lesnického výzkumu, 62(1), 59-65. ISSN 0322-9688
Klíčová slova: "obnova lesa, komparace přímých nákladů, prostokořenný sadební materiál, krytokořenný sadební materiál, česká republika"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/478.pdf
Autoři se v článku věnují problematice nákladovosti při zakládání lesa. Článek reaguje na zvýšený zájem o tuto problematiku přistupuje k tématu komplexně a nezůstává pouze při hodnocení nákladů prostokořenného či krytokořenového sadebního materiálu. Na založení lesa se dívá komplexněji ve vazbě na celou šíři potřebných výkonů. Ne izolovaně pouze za jeden výkon. Z toho důvodu byly do kalkulací zahrnuty následující výkony (a v rámci nich podílově či diferencovaně jednotlivé technologie v závislosti na zkoumaných souborech lesních typů): příprava půdy, obnova, ochrana kultur proti zvěři (chemicky, mechanicky, oplocováním, individuálně), ochrana kultur proti buřeni (individuálně, ožínáním, chemicky), ochrana kultur proti klikorohu, ostatní pěstební práce (potěžební úprava, úklid klestu, likvidace klestu), výsek necílových dřevin, zpřístupnění porostu, údržba a oprava oplocení, likvidace oplocenek, prostřihávka přirozené obnovy, prořezávky do 4m výšky, prořezávky nad 4m výšky a rozčleňování porostů. Základním typologickým podkladem pro zpracování metodiky byla práce Ing. Karla Plívy „Diferencované způsoby hospodaření“ (Plíva 1981), a dále práce téhož autora „Způsob a intenzita obhospodařování lesů podle souborů lesních typů“, zpracovaná pro Ministerstvo zemědělství ČR v roce 1998 (Plíva 1998), a práce „Trvale udržitelné obhospodařování lesů podle souborů lesních typů“ (Plíva 2000).
Z výsledků modelových kalkulací, jejichž výsledky jsou součástí bohaté tabulární a grafické části, vyplývá, že v dané výrobní fázi obnovy lesa od přípravy půdy včetně fáze výchovy do konce 1. věkové třídy je z hlediska přímých nákladů nejméně náročné smrkové cílové hospodářství, následují borové, dubové a nejnáročnější bukové. Pokud jde o komparaci prostokořenné a krytokořenné výsadby, pak ve všech případech byla vyhodnocena pro příslušná cílová hospodářství nákladově nejméně náročná výsadba prostokořenná v kombinaci sadby jamkové a sazečem tak, jak je dosud obvykle realizována v praxi lesního hospodářství v ČR.
