Anglicky: Are some teat disinfectant formulations more effective against specific bacteria isolated on teat skin than others?
Zdroj: Fitzpatrick, SR, Garvey, M, Flynn, J, Jordan, K, Gleeson, D. 2019. Are some teat disinfectant formulations more effective against specific bacteria isolated on teat skin than others? Acta Veterinaria Scandinavica volume 61.
Klíčová slova: "dojnice, hygiena dojení, stěry, osídlení struků bakteriemi, dezinfekce struků "
Dostupný z: https://doi.org/10.1186/s13028-019-0455-3
Toaleta vemene, resp. aplikace dezinfekčních přípravků na struky před a po dojení, tzv. predipů a postdipů, pomáhají redukovat jejich osídlení bakteriální mikroflórou a to včetně ústí strukového svěrače, a přispívá tak významně ke snížení rizika vzniku nové intramamární infekce a k získávání mléka vysoké kvality. Je proto důležité znát účinnost produktů určených k dezinfekci struků.
Cílem této studie bylo porovnat účinnost 10 různých komerčních přípravků užívaných v Irsku na dezinfekci struků. Byly testovány přípravky obsahující kyselinu mléčnou, diamin, chlorhexidin, chlor dioxin, jód a jejich kombinace. Ke studii bylo použito 10 holštýnsko-fríských krav, sledováno bylo 10 dojení. Přípravky byly naneseny na všechny struky. Na jednu krávu byl použit každé dojení jeden jiný dezinfekční prostředek na struky, bylo tedy získáno 10 vzorků na každý produkt. Odebírán byl směsný vzorek stěru ze všech struků každé krávy před a po aplikaci dezinfekčního prostředku, tj. celkem bylo vyšetřováno 200 vzorků.
K inokulaci každým vzorkem byly použity 3 různé selektivní agary, hodnotil se počet narostlých kolonií rodu Staphylococcus, Streptococcus a koliformních bakterií. Jednotlivé druhy bakterií se neurčovaly.
Před aplikací dezinfekčních prostředků byly z kůže struků vyšetřením provedených směsných stěrů nejčastěji získány stafylokokové izoláty, tvořily 49 % izolátů, následovaly streptokokové izoláty (36 %) a koliformní izoláty (15 %).
Všechny testované produkty dezinfekce struků snížily bakteriální zátěž struku, a to pro všechny tři sledované bakteriální skupiny, logaritmus redukce činil 5,31 až 5,96. Tj. všechny prostředky splnily požadovanou účinnost 105 log redukce. Bylo prokázáno, že průměrné snížení počtu bakterií na kůži struku je 76 %, 73 % a 60 % pro stafylokokové, streptokokové a koliformní izoláty. Byly ale zjištěny rozdíly v účinnosti jednotlivých přípravků. Produkt obsahující 0,6 % hmotn./hmotn. diaminu byl nejúčinnější proti bakteriálním populacím stafylokokových a streptokokových izolátů na kůži struků se snížením o 90 %, resp. 94 %. Zatímco produkt, který obsahoval 0,5 % hmotn./hmotn jódu, vedl k nejvyššímu snížení koliformních bakterií na kůži struků se snížením o 91 %. Výsledky této studie naznačují, že je možné bakteriální populace struků ve vztahu ke specifikům dané farmy účinněji redukovat použitím různých dezinfekčních přípravků na ošetření struků, dle účinnosti jejich účinné látky.
Závěr: Lze říci, že všechny přípravky na dezinfekci struků testované v této studii snižují požadovaným způsobem bakteriální zátěž na kůži struku dojnic. Byly ale pozorovány rozdíly v citlivosti a odolnosti vůči aktivním složkám napříč testovanými izoláty bakterií. Měly by tedy být ověřeny v podnicích dlouhodobě používané přípravky k vyhodnocení účinnosti dezinfekčních prostředků na struky vzhledem k souvislosti s jejich schopností redukovat nové infekce mléčné žlázy.
