Anglicky: Growth and yield of plum trees in response to in-row orchard floor management
Zdroj: Lisek, J, Buler, Z. 2018. Growth and yield of plum trees in response to in-row orchard floor management. Turkish Journal of Agriculture and Forestry, 42(2), 97–102.
Klíčová slova: "herbicidy, sečení, mulčování, prunus domestica l., orba, plevel"
Půdní management sadů je jednou z hlavních otázek ovocnářů, může mít velký vliv na výslednou prosperitu pěstovaného porostu ovocných druhů. Mezi využívané metody údržby příkmenných pásů řadíme orbu, sečení, mulčování, herbicidy, vysazování specifických rostlin a pálení ohněm. Tradičně využívané herbicidy představují relativně levnou, snadno proveditelnou a efektivní variantu údržby sadu. Se zvyšujícím se tlakem na ekologizaci výroby jsou ale hledány alternativní cesty. Údržba pomocí rotavátoru a další techniky představuje určitou možnost, avšak přináší negativa jako je narušení půdní struktury, eroze či poškození mělkých kořenů. Rizikem syntetického mulčování pomocí polypropylenových nebo polyethylenových plachet, které je další alternativou, může být možný zvýšený výskyt hlodavců spojený s možným poškozením pěstovaných stromů. Naopak výsev specifických rostlin má pozitivní vliv na zvyšování biodiversity opylovačů a přirozených predátorů škůdců, vytváří však konkurenci stromům.
Výzkum vlivu různých metod půdního managementu byl proveden v letech 2009–2015 v experimentálním sadu Výzkumného ústavu zahradnického v Dabrowicích (střední Polsko) na slivoňové odrůdě ‘Valjevka’ (Prunus domestica L.), která byla naočkována na podnoži Myrobalán (Prunus cerasifera Ehrh. var. divaricata Ledeb.). Stromky byly vysazeny v roce 2008 a od roku 2009 byly nasazeny následující metody obhospodařování půdy příkmenného pásu: postřik herbicidy, mechanická kultivace pomocí rotavátoru a motyky, sečení plevele. Na kontrolní ploše docházelo k minimálním zásahům, pouze přímo kolem kmenů byl plevel několikrát ročně vytrhán. Výzkum byl zaměřen na určení optimálního způsobu obhospodařování příkmenného pásu slivoňového sadu, neboť na rozdíl od sadů jabloňových, broskvoňových či třešňových, je tato problematika u slivoní málo prozkoumána. Pěstovaný srbský kultivar slivoně ‘Valjevka’ se vyznačuje kvalitními plody, tolerancí proti viru šarky švestky, nízkou náchylností k nemocem a škůdcům či vhodností pro mechanickou sklizeň.
Ošetření herbicidy a mechanickou kultivací omezilo výskyt plevele mezi 95–100 %. Nicméně 1–2 měsíce po ošetření došlo k opětovnému zarůstání plevelem. V porovnání s kontrolní plochou, byla zarostlá plocha stejná, ovšem hmotnost biomasy na kontrolní ploše byla signifikantně vyšší. V růstu stromů, velikosti korun a množství ročních přírůstků nebyl mezi kontrolní variantou a ostatními ošetřovanými variantami relevantní rozdíl. Kumulativní výnos byl podstatně vyšší v části výsadby ošetřené herbicidem než u části ošetřené mulčováním. Plody sklizené na stromech ošetřených sečením měly vyšší průměrnou hmotnost než plody z kontrolní varianty.
Silně rostoucí kultivar ‘Valjevka’, rostoucí na podnoži Myrobalán se ukázal jako rezistentní vůči plevelům, na rozdíl například od mladých jabloní a broskvoní. Systematické ošetřování pomocí herbicidů, mechanické kultivace, sečení a mulčování neprokázalo významný rozdíl v růstu, výnosu a kvalitě plodů v porovnání s neošetřovanou kontrolou, u které byla redukce plevele minimální. Vyšší průměrná hmotnost plodů na sečené ploše, oproti kontrolní skupině, není z praktického hlediska signifikantní, neboť kvalita plodů se výrazně nelišila. Tolerance vůči plevelům je velmi žádanou vlastností ovocných stromů, neboť výrazně snižuje náklady na údržbu sadu. Tato odrůda je tedy vhodná pro takzvané „živé mulčování“ kdy se do příkmenného pásu vysazují specifické rostliny zvyšující biodiverzitu, neboť konkurenční dopad na stromy je minimální.
